Brusel - Finanční krize, která předloni zavítala do Evropy z druhé strany Atlantického oceánu, zamávala ekonomikou EU víc, než si si unie dlouho byla ochotna připustit. Plně se projevila až letos, kdy musela jedna země za druhou přijímat stabilizační balíčky umožňující snižení rozpočtových deficitů.
Aby byla schopna příštím krizím bankovního sektoru čelit lépe, snaží se teď Evropská unie dohodnout nová pravidla, jimiž by se řídily veřejné finance členských zemí unie. Na summitu svolaném na čtvrtek do Bruselu ale Francie a Německo, které především tlačí na změnu těchto pravidel, čelí zásadnímu odporu Velké Británie.
Nový britský premiér David Cameron totiž kategoricky odmítá návrh, podle kterého by členské země EU měly napříště povinnost nechat si své rozpočty nejdříve posvětit v Bruselu. A staví se i proti snahám zdanit některé transakce na finančních trzích, jež propaguje německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Ti jsou přesvědčeni, že o sanaci bankovního sektoru by se měly starat v prvé řadě samy finanční instituce a ne peněženky daňových poplatníků, jak tomu bylo během nedávné krize. Bankovní daň, kterou navrhují, ale odmítá také český premiér Jan Fischer.
Získané finance by přitom šly do zvláštního fondu, který by byl k dispozici bankám, jež se dostanou do potíží.
Zdaněním transakcí na trzích s akciemi chtějí Merkelová se Sarkozym vytvořit mechanismus, jenž by ztěžoval spekulativní nákupy cenných papírů. A tím i cílené útoky na evropskou měnu, které v poslední době podnikají hedge fondy sídlící v USA a Británii.
"Německo a Francie jsou více než kdy jindy rozhodnuty hovořit jedním hlasem, přijmout společnou politiku a poskytnout Evropě prostředky, aby mohla dostát svým legitimním ambicím," citovala agentura Reuters Sarkozyho.
Proti je i Švédsko
Přesvědčit musí Merkelová se Sarkozym ale také švédského premiéra Frederika Reinfeldta. Ten odmítá jakékoli změny ve smlouvě o EU, které by s novou definicí pravidel paktu stability byly nutně spojeny.
Švédsko vyšlo z krize velmi dobře a jeho státní dluh patří mezi starými členskými zeměmi k těm nejnižším. Navzdory skutečnosti, že Švédové platí vysoké daně a vkládají horentní sumy do systému sociálního zabezpečení.
Základními rozpočtovými pravidly, jimiž se řídí eurozóna, je výše deficitu státního rozpočtu, která nesmí přesáhnout tři procenta hrubého domácího produktu příšlušné země. A úroveň celkového zadlužení, jež se zase nesmí dostat nad šedesát procent HDP.
Merkelová rovněž navrhuje, aby země, která tato pravidla poruší, přišla o své hlasovací právo v rámci Evropské rady. Tedy aby mimo jiné nemohly během summitů EU uplatnit právo veta v rozhodnutích, s nimiž nesouhlasí. Proti tomuto návrhu jsou opět přinejmenším Britové.
Rozpočtová pravidla dnes s výjimkou skandinávských zemí nedodržuje v podstatě žádná země EU.
Nejmarkatnější je to v případě státního dluhu. V Řecku a Itálii činí přibližně 115 procent HDP, v Belgii sto procent.
Stabilizační balíček v posledních týdnech přijalo vedle Řecka, Portugalska, Itálie, Francie a Španělska také Německo. Jeho výše činí v případě Spolkové republiky 80 miliard eur.
