V ústředí Severoatlantické aliance to připustil alianční představitel, vyjadřující se pod tradiční podmínkou anonymity. "Aliance takové vyrozumění dosud oficiálně nedostala, ale několik aliančních států už bylo vyrozuměno," uvedl činitel, odvolávající se jmenovitě na Německo a Španělsko.

Neochota Taškentu by ale neměla ohrozit alianční operaci ISAF v Afghánistánu, kde asi 12 000 vojáků NATO zajišťuje klid a stabilitu. "I kdybychom museli hledat náhradní řešení, nesníží to schopnost NATO logisticky zajišťovat operaci ISAF," ujistil činitel.

Uzbecké nebe bez letadel NATO

O záměru Taškentu uzavřít uzbecké nebe pro lety NATO do Afghánistánu informoval i španělský list El País. Potíže se zásobováním by se mohly dotknout německých vojáků operujících pod vlajkou NATO v severních afghánských provinciích při uzbeckých hranicích.

Německo má v Afghánistánu celkem 2250 vojáků a pro jejich zásobování dosud využívá základny v uzbeckém Termezu. V jednom německém týmu je nasazena i padesátka českých vojáků.

Američané už odešli

Autoritářský režim prezidenta Islama Karimova se obrátil k západním spojencům zády v reakci na vlnu mezinárodní kritiky krvavého potlačení protestů ve východouzbeckém městě Andižanu.

Taškent dal v červenci americké vládě půlroční ultimátum k vyklizení pronajaté letecké základny v Chanabádu. Toto pondělí poslední americké letadlo opustilo letiště, které téměř pět let sloužilo k americkým akcím v Afghánistánu.

Potlačení květnových nepokojů v Andižanu si údajně vyžádalo životy stovek civilistů, ale Taškent nepovolil mezinárodní vyšetřování.

Evropská unie již přijala první sankce, jako zákaz vývozu zbraní či zákaz vstupu do unie pro tucet nejvýznamnějších představitelů uzbeckého režimu.