Berlín - Po dlouholetých bouřlivých debatách začíná v Berlíně vznikat památník vysídlení milionů lidí v Evropě ve 20. století.
Trvalá expozice a dokumentační a informační středisko má připomínat osudy těch, kdo museli nuceně opustit domovy, tedy i Němců odsunutých po válce z českého a polského území.
Budoucí pamětní centrum má přispět k pochopení útěku a vysídlování v historických souvislostech, řekla německá kancléřka Angela Merkelová při středečním slavnostním zahájení výstavby centra.
To má podle Merkelové jako "viditelné znamení" připomínat i utrpení více než 14 milionů Němců, kteří po druhé světové válce ztratili svou domovinu ve střední a východní Evropě. Bez nacismu a jeho expanzivní politiky by se to ale nestalo, zdůraznila kancléřka.
V Polsku a Česku vzbudil záměr pobouření
Pro pamětní centrum vysídlování nechává nadace Útěk, vyhnání, usmíření - zastřešovaná Německým historickým muzeem, tedy nepřímo vládními orgány - nově upravit objekt Deutschlandhaus naproti Anhaltskému nádraží, nedaleko Postupimského náměstí v Berlíně.
Přestavba za 33 milionů eur (zhruba 846 milionů korun) má být hotova do roku 2016. Na ploše asi 3000 metrů čtverečních mají podle projektu rakouských architektů vzniknout výstavní místnosti, knihovna i "místnost ticha"
Ministr kultury Bernd Neumann při slavnostním aktu hovořil o "těžké a trnité" cestě k prosazení projektu. Někteří museli překročil vlastní stín, řekla také Merkelová na adresu přítomné předsedkyně německého Svazu vyhnanců (BdV) Eriky Steinbachové.
Právě BdV v čele se Steinbachovou stál před více než desetiletím na počátku dlouhé cesty k památníku vysídlenců, když přišel s plánem na vybudování vlastního centra proti vyháněním. Tato iniciativa ale vyvolala ostré reakce, protože podle představ BdV mělo centrum připomínat především osudy Němců, kteří museli od posledních měsíců války do 50.let utéci mimo jiné z Polska, Ruska, Československa a pobaltských států na západ, nebo byli ze své tehdejší domoviny vysídleni.
Především v Polsku a České republice vzbudil tento záměr pobouření, připomněla agentura DPA. Politici i intelektuálové v něm viděli pokus představit Němce jako oběti války a poukazovali na skutečnost, že jejich vysídlení předcházelo dobyvatelské tažení wehrmachtu ve velké části Evropy a deportace Židů, Poláků a Rusů do koncentračních táborů i vykořisťování porobených národů nasazování na nucené práce. V centru kritiky byla právě Steinbachová.
Po dlouhých tahanicích se vládní koalice v Německu v roce 2008 dohodla na ustavení nadace, v jejímž rámci měli zástupci parlamentu, vlády církví a vědy vypracovat koncepci dokumentačního střediska vyhánění. Členkou rady nadace měla být původně i Steinbachová, na protest proti tomu ale čeští a polští historici vystoupili ze skupiny poradců. Steinbachová se nakonec svého místa v radě vzdala a počet členů BdV v grémiu byl snížen.
