Když se časopis Time a televizní kanál Discovery zeptaly Američanů na to, jak dlouho podle nich bude ještě trvat válka s teroristy, více než dvě třetiny z nich odpověděly, že do deseti let se v ní Spojeným státům nepodaří zvítězit.
Ještě více než dva roky bude za to, zda vůbec a kdy se to případně podaří, zodpovědný George Bush.
Proslulý investigativní reportér Seymour Hersh v srpnu v časopise New Yorker napsal, že izraelskou válku proti Hizballáhu chápala Bushova administrativa jako přípravu na útok proti íránským jaderným zařízením.
Íránský problém chce Bush vyřešit sám
Bombardování velitelství a odpalovacích zařízení Hizballáhu, z nichž mnohé jsou skryty pod zemí, zamýšlela podle Hershových zjištění kromě jiného také jako test pro vojenské vypořádání se s hrozbou z Íránu.
"Každý z prezidentova okolí, s kým jsem hovořil, mi potvrdil, že Bush nehodlá přenechat vyřešení problému s Íránem svému nástupci," řekl Hersh v rozhovoru pro CNN.
Írán je jedním ze tří členů takzvané "osy zla", kterou Bush "vytvořil" ve svém projevu o stavu unie počátkem roku 2002. Spolu s ním se v ní ocitly také Severní Korea a Irák, do nějž Američané během jednoho roku podnikli invazi.
Osa zla byl omyl
Mnozí analytici dodnes považují Bushův koncept osy zla za největší strategický omyl, jakého se po 11. září Bush dopustil. Žádná z těchto tří zemí totiž nebyla zapojena do přípravy teroristických útoků na New York a Washington. A pokud byla některá z nich vhodným kandidátem na preventivní útok, jímž by byla odzbrojena, pak to byl Írán.
Zaútočit na něj nyní bude pro Bushe daleko obtížnější, než by to teoreticky bylo před čtyřmi lety. Americké ozbrojené síly jsou vzhledem k protahujícímu se rozmístění v Iráku na pokraji svých možností. Získat mezinárodní podporu pro vojenský zásah by pro Bushe bylo ještě komplikovanější než v případě irácké války.
Z hlediska vnitřní americké politiky však Bush bude po podzimních kongresových volbách cítit málo omezení.
Ani on, ani jeho Republikánská strana nebude do konce jeho funkčního období čelit žádnému voličskému testu. A druhá funkční období američtí prezidenti tradičně využívají k zahraničněpolitickým krokům, jimiž by se zapsali do historie.
Průzkum, který provedla Marshallova nadace, navíc ukázal, že většina Američanů podporuje vojenský zákrok pro případ, že ve snaze o zastavení íránského jaderného programu selžou všechny ostatní prostředky. Stejné stanovisko zastává překvapivě také většina Francouzů - 54 procent, což je dokonce o jedno procento více než v USA.
Největší nebezpečí číhá v Evropě
Zkušenost s nedávno zmařenými teroristickými útoky na letadla startující z Londýna ale ukazuje, že největší nebezpečí hrozí v současnosti Spojeným státům odjinud.
"USA ignorují fakt, že nejvýznamnější operační základnou teroristů není v současnosti Blízký východ, ale stabilní, prosperující a demokratická západní Evropa," napsal v magazínu Time prominentní historik Nial Ferguson. Skutečnost, že pět let po 11. září je pravděpodobnější útok na Spojené státy z Británie a nikoli některé ze zemí Bushovy osy zla, nazývá velkou ironií.
Podle Fergusona je nezbytné, aby si Američané vytvořili strategii, kterou zabrání šíření radikálního islámu západní Evropou.
"Jde o nepřítele, který se podobá komunismu v době jeho největšího rozkvětu. Je mezinárodní, pokud jde o pole působnosti, revoluční, co se týče jeho ambicí, a obratný v získávání spolupracovníků na Západě," tvrdí Ferguson.
Špioni místo vojáků
Spíš než válka je podle analytiků v boji s takovým nepřítelem důležitější práce špionážních služeb, ať už jde o sledování telefonních hovorů či finančních transakcí. Právě podezřelé převody peněz přivedly britské bezpečnostní složky na stopu teroristů, kteří plánovali vyhodit do povětří letadla na transatlantických linkách.
Kromě toho potřebují Spojené státy a Západ obecně vyhrát válku myšlenek, tedy dosáhnout toho, aby radikální islamismus ztratil přitažlivost v muslimských zemích.
"Bez ohledu na to, jak úspěšná bude naše vojenská strategie, v konečném důsledku bude tato válka vyhrána nebo ztracena na poli politiky," předpověděl už krátce po 11. září 2001 americký politolog indického původu Fareed Zakaria.
