Biškek/Dušanbe - Den poté, co kyrgyzský parlament podpořil vládní návrh na uzavření americké letecké základny Manas u hlavního města Biškek, připojil svůj podpis pod legislativní výnos i prezident Kurmanbek Bakijev.
Američané by nyní měli obdržet vyrozumění od kyrgyzských úřadů o tom, že mají půl roku na to, aby prostory, které začali využívat krátce po útocích z 11.září a odkud zásobovali svou vojenskou misi v Afghánistánu, vyklidili.
Jde přitom o klíčový bod celé zásobovací sítě - americké ozbrojené síly podle agentury AP přes Manas do Afghánistánu každý měsíc přepravovaly 15 tisíc vojáků a 500 tun nákladu.
Americké, nebo ruské peníze?
Představitelé USA se opakovaně nechali slyšet, že věří v možnost nové dohody. Oficiálním důvodem uzavření základny je spor o to, kolik by měly Spojené státy za její pronájem platit. Šéf Pentagonu Robert Gates už prohlášil, že je ochoten částku zvýšit.
Pozorovatelé ale za rozhodnutím kyrgyzské vlády tuší tlak ze strany Ruska, které této chudé středoasijské republice nedávno přislíbilo hospodářskou pomoc v objemu přesahujícím dvě miliardy dolarů. Moskva navíc v Kyrgyzstánu provozuje vlastní vojenskou základnu a na americkou vojenskou přítomnost v celém postsovětském prostoru pohlíží s krajní nelibostí.
USA již oznámily, že k transportu nevojenské techniky začnou využívat území Tádžikistánu a Uzbekistánu. Na uzbecké půdě měli dříve Američané k dispozici rovněž leteckou základnu, z té ale byli vykázání v roce 2005, když Washington podrobil uzbeckou vládu tvrdé kritice za masakr protivládních demonstrantů ve městě Andižan.
Hotová věc
Hlasování v kyrgyzském parlamentu skončilo ve čtvrtek jednoznačným výsledkem: 78 poslanců se vyslovilo pro uzavření základny, jen jeden byl proti.
Schválení návrhu bylo považováno za formalitu. Prezident Kurmanbek Bakijev už dříve zavření základny označil za hotovou věc.
„Plně toto rozhodnutí podporuji. Prezident sdělil svůj názor velice jasně," prohlásil v projevu ke svým kolegům ve sněmovně poslanec z vládní strany Ak Žol (Světlá cesta) Ališer Sabirov.
„Máme dost přesvědčivých důkazů, že dohoda se Spojenými státy by měla být vypovězena. Našimi přáteli nejsou ti, kdo jsou silnější než my, ale ti, kdo nás podporují," dodal.
Prozatímní řešení
Pro americkou administrativu prezidenta Obamy je ztráta strategicky položené vojenské základny - navíc jejich poslední v postsovětské Střední Asii - krajně nepříjemná, a to hlavně kvůli plánovanému rozšíření vojenské mise v Afghánistánu, kterou bude nyní mnohem složitější zásobovat.
Prozatímním řešením bude doprava skrze Uzbekistán a Tádžikistán. Ta se však bude týkat pouze nevojenského materiálu.
„Tádžikistán nám dal povolení využít jeho železnice a silnice k přepravě nevojenského materiálu do Afghánistánu," citovala tádžická média amerického kontradmirála Marka Harnitcheka po jednáních v Dušanbe. „Plánujeme přepravit 50 až 200 kontejnerů každý týden z Uzbekistánu do Tádžikistánu a dále do Afghánistánu."
