Brusel - Evropská unie naváže finanční pomoc pro země mimo evropskou sedmadvacítku na demokratické změny.
Peníze by tak již neměly dostávat autoritářské režimy, což se podle kritiků často dělo v minulosti, nastínili šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová a český eurokomisař pro rozšíření a sousedskou politiku Štefan Füle.
Právě "sousedské politiky", což je termín zahrnující kontakty Evropské unie zejména se státy severní Afriky, Blízkého východu a s bývalými sovětskými republikami, se změny týkají nejvíce.
Podle Füleho bude Unie hodnotit celou řadu kritérií, mezi něž patří i svobodné volby, svoboda projevu a tisku a svoboda shromažďování.
Brusel vedou ke změně přístupu ke státům spadajícím do sousedské politiky události posledních měsíců v severní Africe a na Blízkém východě. Revoluční hnutí svrhlo mimo jiné autoritářské režimy Husního Mubaraka v Egyptě či režim Zína Abidína bin Alího v Tunisku.
Obě země přitom dosud patřily mezi příjemce unijních dotací navzdory problémům s porušováním lidských práv. "Musíme využít impulsu, který přineslo 'arabské jaro'," řekl Füle.
Více peněz může zarazit strach z migrace
Evropská komise navrhuje navýšení finanční prostředků v rámci sousedské politiky o 1,2 miliardy eur až na 6,9 miliardy eur pro roky 2011 až 2013. Využít by jich mohly nejrůznější neziskové organizace, které prosazují demokratické změny ve vlastní zemi.
Dotace ale budou moci čerpat i malé a střední podniky či studenti, kteří budou chtít vycestovat na evropské univerzity.
Navýšení finančních prostředků, stejně jako další změny v přístupu k partnerům mimo EU, jsou ovšem vázány na souhlas členských států a Evropského parlamentu. Zatímco více peněz pro země severní Afriky, Blízkého východu a postsovětské republiky by mohlo bez problémů získat podporu několika zemí evropské sedmadvacítky, u některých mohou naopak narazit kvůli obavám z migrace.
Brusel totiž rovněž navrhuje uvolnění vízového režimu se zeměmi, které dosáhly největšího pokroku na cestě k fungující demokracii. To může odradit především země jako Itálie či Malta, které musejí denně bojovat s obrovskými přílivy uprchlíků ze severní Afriky. Komise nicméně zdůrazňuje, že migrace má i své pozitivní stránky.
"Pracovní síla v Evropské unii stárne a některé oblasti trpí nedostatkem pracovních sil. Naši sousedé mají dobře vzdělané, mladé a talentované pracovníky, kteří by tyto 'díry' mohli vyplnit," uvádí komise v návrhu změn sousedské politiky.
