"S jedinou cestou na vrchol se zdržení způsobená přelidněním mohou stát smrtelnými," uvědomoval si. Přesto se o výstup pokusil. Zemřel při sestupu 25. května, nejspíš na následky výškové nemoci.
Jen za posledních deset dní zemřelo na nejvyšší hoře jedenáct horolezců. Podle indického zpravodaje serveru BBC, který v oblasti dlouhodobě působí, je to téměř dvojnásobek, než kolik činí průměrný roční počet úmrtí za posledních dvacet let.
Během předposledního květnového týdne se kvůli příznivému počasí ve frontě na úbočí hory zasekly velké skupiny horolezců. Bylo jich tolik, že museli čekat v takzvané "zóně smrti" v nadmořské výšce více než osm tisíc metrů nad mořem. To naopak zdržovalo sestup vyčerpaných lezců, kteří se vraceli z vrcholu dolů. Obě skupiny měly problém s nedostatkem kyslíku.
"Nemohu uvěřit, co jsem tam nahoře viděl. Smrt. Krveprolití. Chaos. Fronty. Mrtvoly na cestě i ve stanech v táboře 4," popsal na Instagramu horolezec a filmař Elia Saikaly. "Lidé překračovali těla mrtvých," cituje ho britský list The Guardian.
Příliš mnoho povolení?
Podle horského průvodce Adriana Ballingera je oficiální příčinou úmrtí u horolezců často vyčerpání. Ve skutečnosti to obvykle znamená, že jim dojdou zásoby kyslíku v důsledku toho, že musí strávit příliš mnoho času v extrémních nadmořských výškách. "Dalo se tomu úplně zabránit," řekl Ballinger televizní stanici CNN.
Sezona na Mount Everestu končí v závěru tohoto měsíce. Nepál, který vydává povolení pro výstup, jich letos udělil 381, většinou pro zahraniční horolezce. Každý z registrovaných si s sebou bere také většinou místní doprovod, takže ve skutečnosti bezmála 400 povolení znamená, že o dobytí vrcholu se pokusí asi 600 lidí. Další, ačkoliv méně početná, skupina dobrodruhů pak horu zdolává z čínské strany.
Přelidnění nicméně není jediným důvodem, proč je letošní rok na Mount Everestu obzvlášť tragický. Vše začalo silným cyklonem Fani, který oblast zasáhl na začátku května, kdy se na úpatí hory začali hromadit horolezci. "Místní úřady pak byly donuceny zakázat jakékoliv lezecké aktivity," píše britský server BBC. Zároveň se tím zdrželo napínání lana, které dobrodruhům pomáhá dosáhnout vrcholu.
Dostatečně dobré podmínky pro to, aby bylo možné o vrchol usilovat, tak nastaly poprvé až 19. a 20. května, další větší skupina čekala na termín 22. až 24. května.
Špatná práce agentur i úřadů
V tom okamžiku nejspíš udělaly úřady chybu. 23. května se o vrchol pokusilo více než 250 lidí naráz. Těm mělo pomáhat necelých šest desítek místních koordinátorů expedic a vládních úředníků, kteří ale nemají zkušenosti s horolezectvím.
V klíčové části trasy jich v kritické okamžiky podle BBC bylo jen pět. Dav horolezců proto nezvládli zorganizovat. Jeden z Indů například zemřel vyčerpáním poté, co uvízl na více než 12 hodin v davu.
Situaci mohla zhoršit i nezkušenost některých zájemců o výstup a stále větší cenová dostupnost způsobená konkurenčním bojem mezi společnostmi, které cesty na nejvyšší horu planety organizují.
"Jako důsledek pak pozorujeme, že agentury najímají nezkušené průvodce, kteří svým klientům nedokážou poskytnout správnou pomoc, když nastane situace, jako byla tato," vysvětluje Tshering Pande Bhote z Nepálské národní asociace horských průvodců. "Bohužel si (ty agentury) konkurují v kvantitě, nikoliv kvalitě," dodává.
Od roku 1922, kdy se začaly vést záznamy, vzal Mount Everest život více než dvěma stovkám dobrodruhům. Vloni zemřelo za celou lezeckou sezonu pět lidí, dva roky předtím to bylo vždy šest osob.
Těla většiny mrtvých nejspíš zůstávají pohřbena pod sněhem a ledem.