Ultraortodoxní Židé rozloží Izrael, varují ekonomové

Reuters Petr Jemelka Reuters, Petr Jemelka
15. 4. 2011 11:20
Nepracují, nebojují, ale berou dávky. Takoví jsou podle kritiků ultraortodoxní židé
Foto: Reuters

Jeruzalém - Ultraortodoxní židé, kteří tvoří již téměř deset procent ze 7,7 milionu obyvatel Izraele, mají od vzniku samostatného židovského státu zvláštní výhody - nemusejí chodit do práce, neslouží v armádě a od státu se v mnoha případech úplně distancují.

Tato skupina obyvatel, kterým se říká charedim, často odsuzuje Izrael pro jeho údajně příliš světské zřízení, více než polovina z jejích členů přitom však žije ze sociálních dávek, na které mají ze zákona nárok.

Z údajů Izraelské národní banky vyplývá, že státní podporu pobírá asi 60 procent ultraortodoxních židů.

Kromě toho, že tento přístup neortodoxní a sekulární Izraelce provokuje, začíná představovat i vážnou ekonomickou hrozbu - alespoň podle ekonomů, sociologů a části politiků. 

Nejkonzervativnější židovské páry mívají až osm dětí, proto počet ultraortodoxních obyvatel v izraelské společnosti roste, a tudíž stoupá i zátěž, kterou pro ni představují.

Stačí nám málo. O váš luxus nestojíme

Sami charedim to ale vidí jinak. Izrael i zbytek světa je pro ně prostředím zaslepenců, kteří se honí jen za materiálními hodnotami.

Sami sebe chápou jako pokračovatele neporušené tradice, jež začala téměř před 6 tisíci lety na hoře Sinaj, kde bůh předal Mojžíšovi tóru, tedy židovské svaté písmo. Jako svou nejvyšší povinnost charedim chápou její studium.

"Naším údělem je studium tóry. Je to nejvyšší příkaz, který se vztahuje na každého židovského muže. Neslučuje se s jakoukoliv jinou prací. Nestojíme o vydělávání peněz nebo o luxusní zboží. Ke spokojenosti nám stačí velmi málo a naším nejvyšším posláním je studium," vysvětluje silně věřící Meir Gross. 

Za 20 let 20 procent

Problém je v tom, že pokud se nic nezmění, za dvacet let budou tito lidé, kteří až na to, že pobírají státní příspěvky, žijí od sekulárního státu naprosto odděleně, tvořit pětinu obyvatel celé země.

"Představují reálnou hrozbu pro Izrael. Pokud zbankrotujeme, bude to konec celého příběhu. Síla naší armády závisí na silné ekonomice," upozorňuje ekonom Omer Moav působící na jeruzalémské univerzitě.

Ultraortodoxní nebereme

Problém je ale i v sekulární společnosti. Zatímco část charedim pracovat nechce, ti co by si na své živobytí rádi vydělali sami, se setkávají s nezájmem nezaměstnavatelů. V Izraeli  je totiž rozšířený stereotyp, podle něhož ultraortodoxní židé nejsou dobrými pracovníky.

Pokud tedy někdo přijde na pohovor v tradičním oděvu, tedy v dlouhém kabátě a s typickým kloboukem, jeho šance na přijetí se rapidně snižují.

Foto: Reuters

V mnoha případech tento předsudek pramení ze zkušenosti. Vzdělávání ultraortodoxních židů je zaměřeno na náboženství a další obory lidského vědění jsou často opomíjeny nebo úplně vynechávány. To charedim handicapuje.

V tomto ohledu mají výhodu ultraortodoxní ženy, jež nemají ve srovnání s muži tak rozsáhlé náboženské povinnosti a mohou se tedy věnovat světskému vzdělávání. Podle izraelské národní banky je to znát - do zaměstnání jich chodí na 60 procent. 

Ani ženy to ale nemají lehké, nesmějí například podávat ruku mužům, být s nimi samy v jedné místnosti nebo řídit auto.

Stráž života

Přestože se některé organizace snaží vycházet silně věřícím židům vstříc, stále to nestačí. Mezi světským a sakrálním světem je v Izraeli příliš silná bariéra. 

Ve srovnání se zodpovědností, kterou cheredim mají, jsou ale starosti státního aparátu malicherností. "Věříme, že kdybychom byť jen na okamžik přestali studovat tóru, nastane konec světa," vysvětlil reportérovi agentury Reuters Meir Gross. 

 

Právě se děje

před 22 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy