Kyjev - Po sečtení poloviny odevzdaných hlasů se po vítězství v parlamentních volbách na Ukrajině natahují bývalí lídři oranžové revoluce: Tedy někdejší premiérka Julia Tymošenková a prozápadní prezident Viktor Juščenko.
Právě Tymošenková má podle pozorovatelů největší šance, že bude skládat vládu - s hlasy pro Juščenkovu stranu by měla získat většinu.
Blok Tymošenková momentálně vede s podporou 33,3 procenta hlasů. Na druhém místě - s 30,6 procenty podle dosavadních výsledků - následuje nacionalistický a proruský premiér Viktor Janukovyč. Jeho komunističtí spojenci mají kolem pěti procent hlasů, kdežto Juščenkova Nová Ukrajina přes 15 procent.
Těším se na TK vlády...
Pro Tymošenkovou je to nebývalý úspěch - od posledních voleb před rokem a půl získala navíc až deset procent voličů. Teď věří, že bude skládat vládu.
"Věřím, že nikdo nebude zmenšovat či popírat vítězství Ukrajiny. Tentokrát všechno musí fungovat. Za pár týdnu povedeme první tiskovou konferenci vlády," řekla v reakci na příznivé výsledky novinářům. Neopomněla si při tom upravit svůj cop omotaný kolem hlavy - své poznávací znamení.
Hranici tří procent hlasů nutnou pro vstup do parlamentu překračuje podle průzkumů ještě centristický blok bývalého předsedy parlamentu Volodymyra Lytvyna, který získal podle průzkumu 3,7 procenta. Lytvyn však během předvolebního boje nenaznačil, který z táborů by byl ochoten podporovat, poznamenala agentura Reuters.
K volbám také podle prvních odhadů přišla více než polovina voličů, takže budou platné.
Vleklá krize
Prezident, který se dostal k moci po tzv. "oranžové revoluci", rozpustil parlament poté, co prohlásil, že se premiér snaží rozšiřovat svou moc v parlamentu, aby tak dosáhl změny ústavy.
Podle předvolebních odhadů premiér Janukovyč, který má největší podporu v rusky mluvících regionech na východě, volby nakonec vyhraje. Nezíská však tolik, aby mohl spokojeně vládnout.
Kampaň
Na vrcholu svých sil je naopak z popelu povstalá Tymošenková. Její tvář bylo možné před volbami spatřit na plakátech v celém Kyjevě. Zatímco Janukovyč zakončoval svou volební kampaň v hlavním městě obrovským popovým koncertem, Tymošenková se o kousek dále modlila se svými příznivci před katedrálou z 11. století.
"Naše země nemá jinou budoucnost, než je ta demokratická. Tím, že nás zvolíte, nám dáte šanci změnit problémy, o kterých tady mluvíme," uvedla během této "modlitby pro Ukrajinu" atraktivní politička.
To Janukovyč na náměstí Nezávislosti, které v roce 2004 obsadili příznivci oranžové revoluce, hrál, jak je jeho zvykem, na nacionalistickou notu.
"Namísto toho, aby se snažili vytvářet nová pracovní místa, vytvářejí umělou krizi, prodávají strategické podniky cizincům, prodávají vlastní zemi a ožebračují vlastní lid," hřímal premiér na své "oranžové" rivaly.
Článek pokračuje pod profilem kandidátů:
Viktor Juščenko
I když je "prozápadní", narodil se v roce 1954 paradoxně na východě Ukrajiny. Ovšem v zemědělské oblasti Sumy, která leží na severovýchodě u hranic Ruska se mluví ukrajinsky. Po studiu na univerzitě začal působit jako vesnický účetní, ale v sovětském bankovním systému rychle stoupal nahoru. V roce 1993 už za nezávislé Ukrajiny se stal šéfem Národní banky. Pod jeho vedením se systém dostal z hyperinflace a zavedl docela stabilní měnu - hřivny. V roce 1998 se během vlády prezidenta Kučmy stal premiérem. Jenže na rozdíl od Kučmy, kterého lidé neměli rádi, jeho popularita stoupala. Povedlo se mu zařídit, aby platy státních zaměstnanců a penze byly vypláceny včas. Rozpory mezi ním a prezidentem rostly, opozice jej žádala, aby se stal jejím vůdcem. On však oficiálně zůstával na straně prezidenta až do roku 2001, kdy jej Kučma z funkce odstranil. Poté se tedy opravdu stal vůdcem opozice. Během prezidentských voleb proti Viktoru Janukovyčovi sice prohrál, ale po stížnosti na nespravedlivé volby se po tzv. "oranžové revoluci" dostal do čela země. Poté začala jeho popularita opět klesat.
Julia Tymošenková:
Narodila se v roce 1960 v Dněpropetrovsku v rusky mluvící části východní Ukrajiny. Vystudovala ekonomiku a kybernetiku, napsala nejméně 50 vědeckých prací. Přezdívá se jí "plynová princezna" kvůli jejímu atraktivnímu vzhledu a také pro své aktivity v plynárenském průmyslu. Své voliče získává voláním po sociální spravedlnosti. Brojí proti bohatým podnikatelům. V roce 2001 byla obviněna z machinací při obchodu s plynem v 90. letech, Tymošenková je však považovala za politicky zabarvené. Soud ji později zbavil veškerých obvinění. Do povědomí se opět dostala během tzv. "oranžové revoluce". Stala se premiérkou oranžové vlády Viktora Juščenka. Snažila se zprůhlednit privatizaci, ale tím odehnala zahraniční investory. Po osmi měsících byla prezidentem zbavena funkce. Během sporů mezi Juščenkem a Janukovyčem byla hlavní silou, která prezidenta přesvědčila, aby rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. Premiérkou by se mohla stát opět, pokud oranžová koalice uspěje v dnešních volbách.
Viktor Janukovyč
Narodil se v 1950 v oblasti Donbass na východě země. Z obtloustlého a hrubého muže se za pomoci amerických poradců proměnil na schopného řečníka, který dokáže zaujmout davy. Je populární hlavně na východě země a na poloostrově Krym. Během svého problémového mládí byl dvakrát zatčen. Za krádež a za napadení. Jeho zástupci to však popírají, nikdy se o těchto případech nenašly žádné dokumenty. Svou kariéru začal v těžební společnosti, získal doktorát z ekonomie a stal se guvernérem Doněcké oblasti. Za vlády Leonida Kučmy mezi léty 2002 a 2004 se stal premiérem. Jeho příznivci v něm vidí schopného manažera, který dokáže udržet stabilitu. Kandidoval v roce 2004 v prezidentských volbách. Podporovalo jej Rusko a po volbách se prohlásil za vítěze. Pak ovšem přišla "oranžová revoluce" a Nejvyšší soud uznal volby za neplatné a vyhlásil nové, ve kterých vyhrál jeho rival Juščenko. V parlamentních volbách v roce 2006 však vyhrála jeho strana a on se stal premiérem. Od té doby si zajistil kontrolu nad ekonomikou a získal klíčové rezorty.
Korupce
Ať už volby dopadnou jakkoliv, na průměrném platu běžných Ukrajinců se to ještě dlouho neprojeví. Jejich 5000 korun měsíčně je stále bude směrovat za prací do Česka a dalších zemí, venkovské obyvatelstvo se bude muset dále spoléhat samo na svou úrodu.
Přitom od "oranžové revoluce" se alespoň něco změnilo: "Když se podíváte na ulice v Kyjevě, poznáte jasné signály toho, že střední třída roste. Už nevidíte jen oligarchy v Mercedesech," soudí Konstantin Hryščenko, bývalý ukrajinský ministr zahraničí a spojenec premiéra Janukovyče.
I přes politickou nestabilitu se v zemi daří byznysu. Hlavně tomu vysokému. Politické špičky mají starosti s vlastním soupeřením, a tak nezasahují do podnikání. Problém je, že díky politické krizi nebyly nastartovány důležité reformy a miliony lidí stále žijí v chudobě.
Ta ostře kontrastuje s bohatstvím těch, kteří jsou u moci. Více než 300 ze 450 zákonodárců jsou dolarovými milionáři. Mnozí z nich si pohodlné sedadlo v parlamentu prostě koupili.
Nevyhráls, přecházím
Ani tentokrát to není jiné. Ukrajinská nadace Open Society upozorňuje na neprůhledný výběr lidí na volitelná místa do kandidátek. Přední místa jsou často obsazována nejužším vedením.
Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, jehož jmění se odhaduje na 15 miliard dolarů, byl zařazen na sedmé místo Janukovyčovy kandidátky. Tymošenková zase zajistila jisté křeslo v parlamentu milionáři Kostjatinu Ževagovi.
Existuje názor, že si milionáři kupují hlasy také pro své zástupce. Například Achmetov si podle opozice koupil volitelná místa pro svého řidiče a několik osobních strážců.
Takovéto nákupy podnikatelů jsou významným přínosem do stranické pokladny. Letos umožňují politickým stranám utratit rekordní 4 miliardy dolarů, což ukrajinské volby řadí k jedněm z nejdražších v Evropě.
Podnikatelé však nemají čas vysedávat v parlamentu a vést nesmyslné debaty, tvrdí Jury Sirotjuk z Open Society. Jediná možnost jak z křesla v parlamentu něco vytěžit je, pokud má jejich strana parlamentní většinu.
Více než 30 poslanců posledního parlamentu přešlo na stranu Janukovyče. Mělo mu tak zajistit dvoutřetinovou většinu, kterou by mohl změnit ústavu a omezit pravomoci prezidenta.
Tomu Juščenko zabránil rozpuštěním parlamentu. Není však jasné, zda se v těchto volbách tento "ukrajinský" systém změní.
Zdroje: Reuters, BBC, Telegraph, International Herald Tribune, Radio Free Europe / Radio Liberty,
