Ukrajina zahájila velmi úspěšnou protiofenzivu proti Rusku v září 2022 a podařilo se jí znovu získat značnou část území, které Moskva obsadila v prvních dnech války. Druhá velká protiofenziva, již vojáci započali loni v létě, byla mnohem méně úspěšná.
Český prezident Petr Pavel ještě loni v březnu prohlásil, že země má jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. "Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další," řekl tehdy v rozhovoru pro polský server Rzeczpospolita. Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v roce 2024 klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.
Loni v březnu Pavel také odpovídal na otázku týkající se možných úvah některých západních zemí o tom, že by se Ukrajina vzdala části svého území. "Nikdy bych Ukrajinu nenabádal, aby se vzdala části svého území, aby udělala nějaký ústupek," uvedl k tomu Pavel, podle něhož případné rozhodnutí náleží jen Ukrajincům. "Západ Ukrajině může pouze poskytovat pomoc. I ta má ale své limity," prohlásil před rokem.
Radakin nyní v projevu na akci pořádané britským think-tankem Chatham House popsal, že "krátkodobější pozice Ukrajiny je nepochybně těžká". Uvedl, že Kyjev nedávno prokázal reálný úspěch při útocích na ruskou černomořskou flotilu, zatímco na souši je situace mnohem těžší.
"Ukrajina se potýká s problémy, pokud jde o munici a další zásoby. Zbytek světa na to musí bezezbytku reagovat," řekl šéf britských ozbrojených sil. Rusko na taktické úrovni podle jeho slov slaví úspěchy, když získává relativně malá území. "Neříkám, že Rusko není nebezpečné. Prokázalo to agresivitou doma i na mezinárodní úrovni. Ale zároveň je také podstatně méně schopné, než jsme předpokládali," vysvětlil Radakin.
Americký think-tank Institute for the Study of War (ISW) naznačil, že Rusko dosáhlo široké iniciativy, která by mu umožnila provádět útoky v čase a na místech, které si samo zvolí. Ukrajina by agresorovi mohla tyto možnosti odepřít, pokud by byla schopna v roce 2024 provádět vlastní útočné operace.
Přestože ruská armáda stále trpí velkými ztrátami, zdá se, že v posledních týdnech získala ve válce převahu. Ukrajina se jen v posledních dnech stáhla z několika osad poblíž Rusy dobytého města Avdijivky. Potíže Ukrajiny na bojišti nastaly poté, co západní spojenci letos dramaticky snížili vojenskou pomoc. Přibližně 60 miliard dolarů americké pomoci, o které požádal prezident Joe Biden, zůstává zablokováno republikány v Kongresu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že by neměla být vyloučena možnost pomoci Ukrajině tím, že Západ umístí své jednotky na jejím území, a to navzdory obavám z rozšíření konfliktu Ruska s NATO a možného rozpoutání nové světové války. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg a několik vedoucích představitelů členských států NATO, včetně Německa, České republiky a Polska, návrh na vyslání vojáků na Ukrajinu ale rychle odmítli.
