Potvrdí-li se, že to byla židovská osada, bude to pro historiky významný objev. Vyvrátí dosud přijímaný fakt, totiž, že Židé po zničení chrámu museli z oblasti Jeruzaléma utéci. Informovala o tom agentura AP.

Základy a zdi domů v plánovitě vystavěné obci byly nalezeny pod silnicí v blízkosti Jeruzaléma.

Místo mohli obývat Židé

O tom že místo mohlo být obýváno židy svědčí nález kamenných nádob, keramiky a mincí. Místo bylo obýváno mezi lety 70 a 132, tedy až do druhého židovského povstání.

Na vykopávkách, které řídí Debbie Sklarová-Parnesová, se podílí asi 30 palestinských dělníků. Mezi předměty, které vyzvedli a očistili, jsou 2000 let staré skleněné šperky, bronzové mince a kamenné nádoby.

"Nález tak velkého osídlení nás překvapil," řekla Sklarová-Parnesová. Vesnice se rozkládala na skoro dvou hektarech a zatím není jasné, zda byla vystavěna před nebo po roce 70, kdy zbořením Herodova chrámu skončilo první židovské povstání.

Vědci mají pochyby, nenašly se rituální nádoby

Historik Lee Levine z Hebrejské univerzity však zatím pochybuje o tom, že nalezenou obec obývali Židé. "Máme tu smíšené důkazy. Amfory na víno z Itálie, ale nikoli nádoby užívané k rituálním koupelím," řekl.

Mnoho jeho kolegů se domnívá, že věřící Židé v té době už nepili víno připravené mimo židovskou komunitu, a není běžné, že se tak blízko chrámu nenašly nádoby k rituálním koupelím.

Sklarová-Parnesová však řekla, že zatím byl vykopán jen zlomek osídlení a proto není vyloučeno, že se další indicie ještě naleznou.

Útěk před Římany

Vědci se domnívají, že Židé po roce 70 prchali na sever před pronásledujícími Římany, kteří jim zabavovali majetky. Existují příběhy o Židech vyváděných v okovech a o chrámových pokladech vystavovaných v Římě.

Levinův univerzitní kolega Daniel Schwartz si však myslí, že někteří Židé i po potlačeném povstání v okolí Jeruzaléma zůstali. Museli platit vyšší daně a spokojit se s prací pro Římany na cestách a v zemědělství. Je možné, že pro římské vojáky spravovali dvoje lázně poblíž Jeruzaléma.

Sklarová-Parnesová, Schwartz i Levine se shodují, že obyvatelé vykopané vesnice místo opustili v roce 132, tedy v době, kdy začalo protiřímské povstání Bar Kochby.

Nález svědčí o tom, že lidé měli zprávu o chystaném zásahu Římanů, protože odcházeli v chvatu. Po nich se do opuštěných domů už nikdo nevrátil.

Archeologické výzkumy před každou stavbou

Výkopy severně od Jeruzaléma začaly v roce 2003. Poblíž má být postavena železnice a podle izraelského zákona musí být každé budoucí staveniště nejdřív archeologicky prozkoumáno.

Vesnice byla postavena u silnice mezi Jeruzalémem a Nazaretem, již používali Římané. Později zde vystavěli silnici Osmané a po nich ji obnovili Jordánci.

Izraelci po válce v roce 1967, kdy mimo jiné obsadili také východní Jeruzalém, silnici zpevnili.