Bolton je zastáncem tvrdé politiky vůči Íránu. Prosadil odstoupení USA od jaderné dohody i přes nesouhlas evropských zemí a opakovaně se vyjádřil, že zajistit úplné zastavení íránského atomového programu lze pouze leteckým úderem.
Plán si Bolton vyžádal loni 11. září, když irácká milice, podporovaná Íránem, vypálila několik raket na americké velvyslanectví v Bagdádu.
Podle Wall Street Journal však byl tehdejší ministr obrany James Mattis kategoricky proti odvetnému úderu na Írán. Na začátku roku po neshodách s Trumpem Mattis rezignoval.
Žádost o plán útoku vyvolala obavy na ministerstvech obrany a zahraničí. "Lidé byli v šoku. Podivovali se, jak lehce se tu pohrává s myšlenkou udeřit na Írán," řekl deníku jeden z bývalých pracovníků Trumpovy administrativy, který si přál zůstat v anonymitě.
Není jasné, co návrh útoku obsahuje. Ministerstvo obrany se omezilo na prohlášení, že "prezident má na výběr z různých možností reagovat na hrozby."
Jediný způsob je útok
John Bolton je poradcem Trumpa od dubna loňského roku, a zatímco k Severní Koreji zastává smířlivé stanovisko, Íránu vyhrožuje. V éře prezidenta George W. Bushe byl velvyslancem Spojených států při OSN a už tehdy měl pověst největšího jestřába Bushovy vlády. Jednoznačně se postavil za invazi do Iráku a svržení Saddáma Husajna.
Bolton také patřil k hlasitým odpůrcům jaderné dohody, kterou s Teheránem podepsal v roce 2015 bývalý americký prezident Barack Obama.
Tehdy uvedl, že jediný způsob, jak zastavit íránský nukleární program, je útok. "Není to příjemná pravda, ale je to pravda," napsal tehdy. Podle zdrojů listu New York Times mají někteří lidé na americkém ministerstvu obrany obavy, že odchodem Mattise získal Bolton volné pole a usiluje o ozbrojený konflikt s Íránem.
Jadernou dohodu kritizoval také Izrael, který rovněž v minulosti zvažoval údery na íránská atomová zařízení - v podobném stylu, v jakém bombardoval irácký reaktor v Osiraku v roce 1981, který zničil nálet izraelských stíhaček F-16.
Ale protože Barack Obama nebyl takovému úderu nakloněn, izraelská vláda bez souhlasu USA nic nepodnikla. S Trumpem ale přišel do Bílého domu muž ochotnější Izraelcům v tomto směru naslouchat. Židovský stát považuje Írán, vyzbrojený jadernými hlavicemi, za největší hrozbu pro své přežití.
Konec tolerance
Trump a Bolton zesilují také ekonomický tlak na islámskou republiku. Zatímco po vyhlášení sankcí loni v listopadu ještě Washington toleruje některým zemím nákup íránské ropy, v květnu hodlá tyto výjimky zrušit.
Írán ropu dodává například Itálii, Řecku, Indii, Turecku nebo Číně. Cílem Američanů je úplně odstřihnout islámskou republiku od příjmů z vývozu ropy.
Írán oznámil, že v příštích týdnech vyšle na oběžnou dráhu dva satelity, které vynesou rakety. Podle Washingtonu by to znamenalo porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Viceprezident Íránu Alí Akbar Sálehí zároveň v neděli oznámil, že jeho země začne obohacovat uran na dvacet procent. Na základě smlouvy z roku 2015 však smí obohacovat maximálně na 4,5 procenta, aby nebyl využitelný pro vojenské účely.
