Praha – Nastupující americký prezident Donald Trump má skotské a německé kořeny. Jeho prarodiče z otcovy strany se do USA vydali z Kallstadtu v Porýní-Falci.
Na dotaz německého deníku Bild, co má v sobě německého, Trump odpověděl: smysl pro pořádek.
Pozitivní ale jeho další sdělení o Německu v rozhovoru nebyla. Za katastrofální chybu označil rozhodnutí vlády Angely Merkelové přijmout od roku 2015 statisíce žadatelů o azyl. BMW i dalším německým automobilkám pohrozil cly ve výši pětatřiceti procent, pokud otevřou továrnu v Mexiku, a nikoliv v USA.
Porozumění mezi Washingtonem a Berlínem – dříve Bonnem (v druhé polovině 20. století byl Bonn hlavním městem západního Německa, pozn. red.) – patřilo po druhé světové válce k základům transatlantické spolupráce mezi USA a západní Evropou.
Rozdílné názory Donalda Trumpa a spolkové kancléřky Angely Merkelové však v současnosti připomínají spíše kritické období kolem roku 2003, kdy kancléř Gerhard Schröder odmítl podpořit americkou invazi do Iráku.
Časopis Der Spiegel publikoval článek, ve kterém s odvoláním na zdroje z berlínské vlády psal o velmi skeptických názorech Merkelové a lidí kolem ní na Trumpa.
Problematický vztah mezi Evropou a USA
Veřejně sice kancléřka nic neřekla, podle Der Spiegelu je ale přesvědčena, že nastává velmi složité období.
Berlínu vadí například Trumpova podpora Brexitu, kterou zopakoval i v pátečním rozhovoru pro britský list The Times. Dokonce řekl, že další země z Evropské unie odejdou a že za Brexit může i přijetí velkého množství imigrantů evropskými zeměmi.
"Merkelová a její poradci byli šokováni, když Trump navrhl, aby se britským velvyslancem v USA stal Nigel Farage," uvedl Der Spiegel.
Farage byl šéfem euroskeptické Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) a vedl kampaň za Brexit. Po referendu přiznal, že některé jím uváděné argumenty pro odchod z EU nebyly pravdivé.
Minulý čtvrtek kancléřka poprvé naznačila, že ve vztahu mezi USA a Evropou existují – či mohou existovat – potíže.
"Jsem přesvědčena, že Evropa a Evropská unie se musejí naučit převzít v budoucnu ve světě více zodpovědnosti. Nemylme se. Z pohledu některých našich tradičních partnerů, a myslím i transatlantické vazby, není záruka, že úzká spolupráce s námi Evropany potrvá věčně," řekla studentům v Bruselu po převzetí čestného doktorátu od univerzit v Gentu a Lovani.
Ministr hospodářství Sigmar Gabriel odmítl Trumpovu hrozbu uvalit cla na BMW. Podle něj tím Američané poškodí sami sebe.
"Americký automobilový průmysl čeká špatné probuzení, pokud se najednou uvalí pětatřicetiprocentní clo na náhradní díly, které nejsou vyráběny v USA. Počkám, jak zareaguje americký Kongres, kde sedí mnoho lidí s jinými názory než má Trump.“
Trump uvažuje o zrušení protiruských sankcí
Spory ještě před tím, než Trump vůbec usedne v Bílém domě (stane se tak v pátek 20. ledna), se netýkají jen obchodu a Evropské unie. Zatímco Merkelová patří k hlavním zastáncům zachování sankcí proti Rusku kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině, nový prezident USA uvažuje o jejich zrušení.
Nejnověji v rozhovoru pro The Times uvedl, že by se v rámci takové americko-ruské dohody obě země mohly zavázat ke snížení počtu svých jaderných zbraní.
Zároveň ale Trump v interview vůbec poprvé kritizoval Rusko za jeho vojenský zásah v Sýrii na podporu režimu Bašára Asada. Výsledek označil za humanitární katastrofu.
Bildu řekl, že rozumí východoevropským obavám z Ruska a ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle bývalého českého velvyslance Petra Koláře ale z takových rozhovorů prozatím nelze činit závěry o tom, jak budou konkrétní Trumpovy kroky vypadat.
"Názory Donalda Trumpa na Rusko se zjevně vyvíjejí. Dochází tam k určitému posunu. Zřejmě i v důsledku jeho setkání se zástupci zpravodajských služeb. Nebral bych jeho v současnosti vyslovované názory za definitivní. Proč zrovna nyní mluví o jaderném odzbrojení, to nevím, ale nejspíš vysílá pokusné balónky, jak by bylo možné se s Ruskem dohodnout. Ale situace je jiná než na začátku prezidentství Baracka Obamy. Rusko nyní potřebuje Západ více než Západ Rusko," řekl Aktuálně.cz Petr Kolář.
Do své administrativy nominoval Trump lidi, kteří se liší v tom, jak přistupovat k Rusku. Navržený ministr zahraničí Rex Tillerson a hlavní poradce pro otázky národní bezpečnosti Michael Flynn jsou vůči Moskvě vstřícní. Naopak nominovaný ředitel národních zpravodajských služeb Dan Coats a ministr obrany James Mattis jsou známí tvrdými výroky na adresu Ruska a jeho politiky.
V tom se Trumpova administrativa vládě Angely Merkelové (CDU) podobá. Sociální demokraté (SPD), kteří jsou součástí její německé vládní koalice, hovoří o možnosti zrušit či omezit protiruské sankce a jinak než kancléřka mluví například ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Muž, který velmi pravděpodobně bude už příští měsíc zvolen německým prezidentem.
