Tisíce Malajsijců protestovaly proti premiérovým skandálům

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 8. 2015 17:34
Protesty proti premiérovi budou pokračovat i v neděli, úřady považují demonstrace za nelegální. Nevylučuje se ani zásah armády.
Protesty v Malajsii
Protesty v Malajsii | Foto: Reuters

Kuala Lumpur – Desítky tisíc Malajsijců se v sobotu sešly v Kuala Lumpuru i v dalších městech k protestům proti premiérovi Nadžíbu Razakovi. Demonstranti požadují jeho odstoupení kvůli finančnímu skandálu, který vyšel najevo minulý měsíc.

Protestující se objevili v ulicích ve žlutých tričkách, které jsou symbolem koalice Bersih, jež víkendové protesty svolala, informovala agentura AP. Mezi demonstranty přišel i respektovaný expremiér Mahathir Mohamad.

Podle organizace Bersih se jen v hlavním městě sešlo až 200 tisíc lidí, zpravodajský portál Malaysiakini odhadl ale účast na polovinu. Malajsijská policie uvedla, že protestujících bylo 25 tisíc.

Mezi demonstranty se překvapivě objevil i 90letý Mahathir Mohamad, který zastával post malajsijského premiéra v letech 1981 až 2003. Původně patřil k Razakovým ochráncům, nyní je ale jedním z jeho nejtvrdších kritiků. Podle agentury Reuters jeho přítomnost demonstranty povzbudila a jeho podpora by se prý dokonce mohla stát dalším motorem protestního hnutí.

Během prověřování údajného špatného řízení zadluženého státního fondu 1Malaysia Development Berhad (1MDB) se zjistilo, že si premiér nechal na vlastní účet převést více než 700 milionů dolarů (téměř 17 miliard korun), které do 1MDB poslali neupřesnění zahraniční dárci.

Premiér nicméně jakékoli pochybení, stejně jako výzvy k odstoupení odmítá.

Předpokládá se, že protesty budou pokračovat i v neděli. Úřady Kuala Lumpuru protestujícím nedaly povolení ke shromažďování, a demonstrace je tedy považována za nelegální. V metropoli panují přísná bezpečnostní opatření a vyloučený není ani zásah armády.

Někteří z protestujících vyšli do ulic s transparentem "Stydím se za svého premiéra" a další si připnuli odznaky s nápisem "Nenecháme se umlčet".

Během posledních velkých protivládních protestů v roce 2012 policie rozháněla demonstranty slzným plynem a vodními děly.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy