Z informací zpravodajských služeb Izraele a Spojených států vyplývá, že lidé z Hamásu se naprosto a zásadně vyhýbají jakémukoliv kontaktu s mobilem, laptopem nebo jinými elektronickými přístroji na zemském povrchu. Vědí, že pro Izraelce jsou v opačném případě snadno dohledatelní a sledovatelní. To se projevilo v minulosti v přesných izraelských raketových útocích na automobily, ve kterých seděli muži, označení izraelskou kontrarozvědkou za zosnovatele nebo pachatele teroristických útoků.
Hamás tomu ale přizpůsobil svoji taktiku, napsal s odvoláním na důstojníka americké výzvědné služby web stanice CNN. Veškeré telefonické hovory a elektronickou komunikaci přenesl do labyrintu chodeb, tunelů a bunkrů, které vybudoval pod zemí v Pásmu Gazy.
Tam Izrael není schopen odposlouchávat a sledovat pohyb hledaných osob. V podzemních úkrytech také vznikl plán úderu, který 7. října šokoval Izrael a celý svět. Z Pásma Gazy se vyvalilo na 1500 ozbrojených členů Hamásu, kteří přes 1400 Izraelců zavraždili, přes pět tisíc zranili a nejméně 224 odvlekli jako rukojmí do Gazy.
"Telefonní komunikace v tunelech hluboko pod zemí uniká izraelské kontrarozvědce," uvedl pro CNN zdroj z amerických zpravodajských služeb.
Zaskočení teroristé
Příslušníci Hamásu, vybraní pro útok, se o chystané akci dozvěděli jen několik hodin předem. Tím se podařilo před Izraelci vpád utajit. O plánu vědělo dlouho dopředu jen několik málo lidí. Za klíčového organizátora izraelská kontrarozvědka Šin Bet označuje Muhammada Dífa, který několikrát unikl izraelskému pokusu o likvidaci a v posledních letech se skrývá v bunkrech a tunelech pod Pásmem Gazy.
Další informace týkající se útoku 7. října přicházejí z Kataru. Tato země udržuje s Hamásem kontakty a v katarské metropoli Dauhá je kancelář Hamásu. Nyní katarští politici působí jako prostředník ve vyjednávání o propuštění izraelských rukojmí z Pásma Gazy.
Agentura Reuters napsala s odvoláním na svůj katarský zdroj, že samotní teroristé z Hamásu byli zaskočení tím, kolik Izraelců se jim podařilo zastřelit nebo zajmout. Ani oni nepočítali s tím, že hranice nebude chráněná, že izraelská armáda zareaguje tak pozdě a že se bez problémů dostanou do izraelských kibuců, ale pak i zpět z nich.
"Nečekali, že zajmou tolik lidí a nebyli připraveni na to, že na tolik lidí budou dohlížet. Teď nevědí, co s nimi," cituje agentura Reuters jeden ze drojů, obeznámených s detaily katarského vyjednávání.
Pavučina tunelů
V reakci na útok ze 7. října Izrael masivně bombarduje Pásmo Gazy, ale pozemní operaci zatím nezahájil. Katařané tvrdí, že pokud to udělá, zkomplikuje tím jednání o propuštění rukojmích. Hamás v minulosti zajaté izraelské vojáky vyměnil za své lidi v izraelských věznicích.
Tunely jsou dlouhé podle izraelských odhadů možná až pět set kilometrů. Jsou v nich skladiště raket a zbraní, klimatizované prostory i zásoby potravin. Části podzemních prostor jsou obložené betonovými bloky, přezdívá se jim "gazanské metro." Některé ústí na území Izraele, ale při útoku 7. října je Hamás příliš nevyužil. Většina jeho mužů se dostala ven na více než dvaceti místech přes pozemní bariéru, která odděluje Gazu od Izraele.
O víkendu Hamás propustil dvě rukojmí, jednou z nich pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová. Nejstarší z lidí, které Hamás do Gazy odvlekl. Žena vypověděla, že spolu s ostatními sešla do tunelů pod Gazou, které podle ní vypadaly jako pavučina. V podzemní místnosti spala na matraci v jedné místnosti s několika dalšími rukojmími.
