reklama
 
 

Terorista mrtev, teror v Iráku ještě ne

8. 6. 2006 12:40
Bagdád - Smrt nejhledanějšího teroristy v Iráku přichází ve vhodnou dobu. Pro Bushe, americké jednotky i iráckou vládu. Uvnitř: GALERIE TERORISTŮ

Všichni se potřebovali po sérii nezdarů vykázat úspěchem. Dnes se dočkali.

Popularita George Bushe ve Spojených státech podle průzkumů nezadržitelně klesá a stále více Američanů považuje Irák za jeho nezdar.

Dnes po delší době mohl americký prezident oznámit dobrou zprávu a znovu tak oživit naději, že přes všechny problémy se vývoj v Iráku a válka proti terorismu přece jen ubírají správným směrem.

Americká armáda se v Iráku dostávala pod rostoucí palbu kritiky za smrt, kterou způsobila v posledních měsících mnoha civilistům. Zejména za masakr v Hadíse, při němž zahynulo 24 neozbrojených obyvatel tohoto města.

Tentokrát Američané zasáhli přesně a včas. A irácký premiér Núrí Malikí, který americké síly stále častěji a ostřeji kritizoval, jim dnes na tiskové konferenci poděkoval.

Spokojený premiér

Sám Malikí se nedávno ujal vedení vlády, která se v bolestech rodila několik měsíců. Sliboval dobudování armády i policie a zajištění bezpečnosti do 18 měsíců. Lepší začátek, než likvidaci nejznámějšího teroristy na území Iráku a  nejzarytějšího odpůrce nové vlády, si nemohl přát.

"Budeme tvrdě čelit každému, kdo půjde v Zarkávího stopách. Mezi námi a nimi je válka," prohlásil Malikí odhodlaně na tiskové konferenci.

V předpovědích, zda likvidace Zarkávího oslabí teroristy a protivládní skupiny, převládá opatrnost a spíše mírný pesimismus. Po prosinci 2003, kdy vojáci dopadli v podzemním úkrytu Saddáma Husajna, se očekávaný konec násilí nedostavil. Naopak, mrtvých začalo přibývat.

Zarkáví byl vůdcem skupiny, která se nazývá Organizace Al-Káidy v Iráku. Je to však jen jedno z mnoha hnutí, které v zemi působí. Další skupiny mají na Al-Káidu vazby menší nebo vůbec žádné.

Výjimečnost Zarkávího? Brutalita a krutost

Zarkáví byl mediálně nejznámější postavou. Především kvůli brutalitě, s kterou postupoval. Právě jeho skupina stála za stínáním hlav rukojmích a sebevražednými atentáty ve městech.

Nebyl však zdaleka jediným, kdo organizoval atentáty a vraždy.

"Zarkáví byl důležitou, vlivnou postavou. Ale organizace, kterou vytvořil, přežije i po jeho smrti. Nepřehánějme význam toho, co se dnes stalo. V Iráku jsou stovky ozbrojenců, kteří vědí, že jednoho dne budou zabiti nebo dopadeni. Za nimi jsou připraveni další, kteří nastoupí na jejich místa," řekl agentuře Reuters analytik Mustafa Alani z výzkumného centra v Dubaji. 

Expert na islamistický terorismus Rohan Gunaratna, autor uznávané knihy Uvnitř Al-Káidy, je optimističtější.

"Zarkáví byl důležitou postavou Al-Káidy nejen v Iráku, ale i v Jordánsku a dalších arabských zemích. Měl svoji síť i v Evropě. Po něm nepřijde nikdo s ním srovnatelný, žádný Zarkáví číslo dvě. Je to významný úder proti Al-Káidě," uvádí Gunaratna.

Šíitští muslimové si oddechnou

Irácká vláda si od Zarkávího smrti slibuje určité uklidnění sektářského konfliktu mezi sunnitskými a šíitskými muslimy.

Zarkáví byl sunnitským fanatikem a nenáviděl šíity, považoval je za odpadlíky od islámu. V jednom z prohlášení je nazval "hady" a vyzýval k jejich zabíjení. Netajil se cílem vyvolat v Iráku občanskou válku mezi sunnity a šíity.

Otázkou je, jak se dnešní americký úder projeví na vývozu ropy. To je klíčový prvek pro iráckou ekonomiku. Produkce je stále nízká kvůli častým sabotážím a útokům na ropovody.

Irák tak vyváží denně pouze 1,5 milionu barelů denně, což komplikuje hospodářskou rekonstrukci země. Ropa totiž zajišťuje drtivou většinu příjmů do státní poklady, nepočítá-li se americká pomoc.

Premiér Malikí chce produkci ropy během příštích čtyř let zdvojnásobit, ale vše závisí na bezpečnosti a schopnosti čelit sabotážím na ropných zařízeních. Zastaralé ropovody a terminály také potřebují nákladnou opravu, ale tu zatím není možné provést.

Hledané osoby v Iráku či struktuře Al-Káidy

Usáma bin Ládin

Saúd, zakladatel Al-Káidy.
Podle USA se skrývá v horách na pákistánsko-afghánském pomezí. Na konci roku 2001 americkým vojákům těsně unikl z jeskynního komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu.
Odměna za informace vedoucí k jeho dopadení je 25 miliónů dolarů, stejně jako v případě Zarkávího.

Ajmán Zaváhrí

Egypťan, dlouholetý a nejbližší spolupracovník Usámy bin Ládina.
Původní profesí dětský lékař.
Zřejmě se skrývá také v Pákistánu ale na jiném místě než bin Ládin. Často zveřejňuje jménem Al-Káidy prohlášení na videokazetách.

Muhammad Umar

Afghánec, vůdce Talibanu a v letech 1996 až 2001 nejvyšší představitel Afghánistánu.
Podle afghánských zdrojů se skrývá na jihu země a v prvních měsících po pádu Talibanu se přemisťoval na motocyklu.
Pátrání po něm komplikuje fakt, že je známa pouze jedna jeho nekvalitní fotografie

Saíf Ádil 

Egypťan, který se stal "velitelem operací" Al-Káidy po útěku členů organizace z Afghánistánu na konci roku 2001.
CIA má podezření, že se nedávno pohyboval v Íránu.
Býval plukovníkem v egyptské armádě, svoji rodnou zemi ale opustil už v roce 1988.

Izzát Ibrahím Dúrí

Iráčan, jediný z nejvyšších přestavitelů Saddámova režimu, kterého Američané ještě nedopadli.
Býval  jedním z nejbližších spolupracovníků Saddáma. Skrývá se na severozápadě Iráku. V nedávném prohlášení vyzval arabské země, aby diplomaticky neuznaly novou vládu.
Údajně trpí leukemií, ale nejde o ověřenou informaci.

autor: Martin Novák | 8. 6. 2006 12:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama