"Nejhorší pro ekonomiku jsou fámy, které se ještě nestaly, ale stát by se mohly," vysvětlil ruské redakci BBC ředitel moskevského Centra pro výzkum ekonomické politiky Oleg Buklemišev. Za hlavní nejistotu ekonom považuje zvěsti o druhé vlně mobilizace, která by měla nastat koncem ledna.
I když Kreml další vyhlášení povinných odvodů do armády popírá, ruskému hospodářství takové spekulace škodí. Kvůli nim spotřebitelé méně utrácejí a byznys se bojí investovat. Je to vidět i na statistikách: Maloobchodní obrat v Rusku klesl o deset procent, a to bez ohledu na blížící se novoroční svátky, kdy naopak obvykle prudce roste. Také návštěvnost obchodních center klesla o čtvrtinu.
Ani soukromý byznys nehodlá investovat do nových projektů. Týká se to také společností, které jejich noví majitelé koupili od západních firem, jež se z Ruska stáhly po začátku války. "Většina smluv o prodeji ruským majitelům má klauzuli o zpětném odkupu v horizontu tří až pěti let," řekl ekonom Alexandr Isakov z Bloomberg Economics.
Zpětný prodej se však uskuteční jen s několikaprocentním zvýšením prodejní ceny. "Protože zisk je fixovaný, majitelé nemají žádný stimul k rozšiřování výroby a zvyšování efektivity," míní Isakov. Příkladem takového prodeje může být velká automobilka AvtoVaz. Původní majitel, francouzský koncern Renault, má právo ji vykoupit v horizontu pěti let.
Exodus Rusů do zahraničí
Mezinárodní organizace, nezávislí odborníci, ale i ruští vládní představitelé se shodují, že letos a příští rok bude ruská ekonomika klesat. Rozdíl je jen v hloubce tohoto pádu. Nejoptimističtější je ruské ministerstvo pro ekonomický rozvoj. Odhaduje, že letos se hospodářství propadne o 2,9 procenta a v příštím roce o necelé procento.
Na opačném pólu je prognóza ekonomek Natalie Orlovové a Iriny Rostovcevové z ruské Alfa Bank s výmluvným názvem "Opatrnost je lepší než optimismus". Ty předpovídají pro příští rok pokles ekonomiky o 6,5 procenta. Autorky analyzovaly předchozí krize, kdy vždy ruská ekonomika již následující rok začala růst. Rozdíl je podle nich v nynějším masivním odjezdu lidí do zahraničí.
Orlovová se domnívá, že odjet mohlo na 1,5 milionu Rusů, převážně ze střední třídy. Tím vysvětluje také pokles maloobchodní poptávky. Lidé s sebou také odváželi peníze. Jestliže na začátku roku 2022 ruští občané měli oficiálně na zahraničních účtech 30 miliard dolarů, v září tato částka vyrostla na 66 miliard dolarů. Většina předpovědí se pohybuje mezi těmito dvěma póly. Ruská centrální banka odhaduje letošní pokles na 2,9 procenta a v příštím roce o půl procenta nižší. Podobný je i odhad Mezinárodního měnového fondu.
Auta bez airbagů
Všichni ale upozorňují, že na situaci bude mít vliv mnoho faktorů, které dnes nelze odhadnout. Od mobilizace po dopady sankcí nebo světovou hospodářskou konjunkturu. Co ale nikdo nezpochybňuje, je rostoucí role státu v ekonomice.
Ruská vláda stále více položek rozpočtu utajuje, ale podle různých odhadů až třetina výdajů na příští rok bude spojená s vojenským rozpočtem a obecně se silovými složkami, včetně policie nebo tajných služeb.
Ekonomové se nemohou shodnout, zda to je pro ekonomiku dobře, či nikoliv. Někteří argumentují, že v okamžiku, kdy se nelze spolehnout na aktivitu soukromého byznysu, stát ho může zastoupit, jak tomu bylo například v USA v rámci tzv. New Dealu při překonávání následků celosvětové ekonomické krize.
"Jenže všechny ty výrobky, které chrlí zbrojovky, nijak nezlepšují život obyčejných lidí. Tank si na chleba nenamažete," glosoval ekonom Oleg Buklemišev. V podmínkách sankcí také nelze doufat v efekt, kdy by se inovace ze zbrojního průmyslu postupně dostávaly do civilní ekonomiky. Naopak se Rusko technologicky vrátí přinejmenším o deset let zpět. To ukazuje rovněž případ společnosti Avtovaz, jejíž auta nově nemají airbagy, protože jejich výroba je závislá na součástkách z dovozu.
