Jedna z největších revolucí v dějinách vojenství je právě odstartována.
Tank, jeden z přelomových vynálezů minulého století, zítra oslaví 90 let od svého premiérového nasazení v bitvě. Od té doby si pro sebe vydobyl exkluzivní postavení nejsilnější pozemní vojenské jednotky, jakou svět kdy poznal.
"Tank skvěle sdružuje dva základní vojenské prvky - palbu a manévr. K nim navíc ještě přidává funkci ochrannou. Unikátní kombinace těchto tří prvků z něj dělá nejúčinnější pozemní bitevní stroj," uvedl pro Aktuálně.cz vojenský odborník Jiří Fidler.
Infobox
Armády s více než 2000 tanky (k srpnu 2003):
Země Počet tanků 1. Rusko 21 870 2. USA 8200 3. Čína 7180 4. Turecko 4205 5. Sýrie 4050 6. Izrael 3950 7. Indie 3898 8. Ukrajina 3784 9. KLDR 3500 10. Egypt 3395 11. Neměcko 2390 12. Jižní Korea 2330 13. Pákistán 2320
Svůj debut si tank, tehdy ještě primitivní a poruchové vozidlo s maximální rychlostí srovnatelnou s rychlostí lidské chůze, odbyl právě v září 1916 v tuhých bojích první světové války.
Původní cíl: podpořit pěchotu a překonat zákop
Bojovník, kterému nevadí ostnatý drát, dokáže překonat nepřátelské zákopy a je imunní vůči palbě z ručních zbraní, se jevil být jedinou možností vyřešení patové situace zákopové války.
Tak se objevil na scéně tank.
I přes značnou nespolehlivost a malou účinnost dokázaly tanky při své premiéře v průběhu bitvy na Sommě vnést zmatek do řad nepřítele.
Tam, kde se objevily, sice britská pěchota dokázala postoupit, ale pro zásadní průlom bylo tanků málo a navíc byly velmi poruchové.
Proměna v klíčovou bojovou sílu
Obrněnec, původně určený pro podporu pěchoty, dospěl až během druhé světové války. Modernizované, rychlé a ničivé stroje se v této době stávají nejúčinnější zbraní všech bojujících armád.
Nová role tankového vojska se ukázala pod vedením německého generála Heinze Guderiana, v září 1939 během tažení proti Polsku a později ve Francii.
Tanky se vymanily z role pouhé podpory pěchoty a jejich sevřené šiky rychle pronikaly do hloubi území protivníka.
Už v průběhu války se ale začalo ukazovat, že tank má řadu slabin - vývoj protitankových zbraní (ručních, těžkých či leteckých) i zlepšující se taktika na obou stranách způsobily, že "životnost" posádky tanku v boji se odhadovala na čtyři minuty.
Moderní armády: Tank je stále základ
Po druhé světové válce pokračoval vývoj tanku rychle dál, změnil se i způsob jeho nasazení. Díky dnešním velkokapacitním letounům je třeba možné dopravit tanky na druhou stranu zeměkoule během několika hodin.
Zároveň se ale zlepšovaly i protitankové zbraně. Od dob bazuky či pancéřové pěsti z druhé světové války se hlavním soupeřem tanku staly letecké síly - bitevní vrtulník společně se stíhacím bombardérem.
Důležitost letecké nadvlády se ukázala již během druhé světové války a dodnes platí, že sebelepší tanková armáda nemá proti nepříteli s výraznou převahou ze vzduchu příliš šancí.
Přesvědčil se o tom třeba Saddám Husajn v roce 1991 (jeho armáda tehdy s více než 5000 tanky byla na pátém místě na světě), ale třeba i bosenští Srbové o čtyři roky později.
Dnešní nejlepší tanky, jako americký M1 Abrams, britský Challenger 2, jsou s váhou kolem 60 tun schopné na silnici vyvinout rychlost až 70 kilometrů v hodině a díky modernímu vybavení mohou přesně střílet i v plné rychlosti.
Tanky s dostatečnou vzdušnou podporou tak stále hrají klíčovou roli ve všech pozemních operacích moderních armád.
"Dokud budou na bojištích vojáci, budou tam i tanky," předpovídá Jiří Fidler.
