Agenti DEA tak nebudou moci pátrat na vlastní pěst. Navíc každý mexický úředník bude muset požádat o oficiální povolení předtím, než se vůbec s nějakým agentem DEA setká. Potom bude muset o vzájemné spolupráci sepsat podrobnou zprávu a tu předat ministerstvu zahraničí.
Agenti pátrající po zločincích a nejvyšších špičkách drogových kartelů navíc teď mohou přijít i o diplomatickou imunitu v případě, že by v Mexiku byli obviněni z trestného činu.
Nový zákon imunitu odebírá prakticky všem zahraničním agentům, reálný dopad to ale bude mít hlavně na americké úřady, které se v Mexiku masivně podílejí na boji proti drogám a organizovanému zločinu. V Mexiku pracují desítky agentů DEA nebo Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Spojené státy se podílejí na boji proti organizovanému zločinu v Mexiku už mnoho let. Od roku 2008 funguje takzvaná Iniciativa Mérida (nebo také Plan Mexico), za tu dobu USA poskytly Mexiku kromě vojenského vybavení výrazně přes miliardu amerických dolarů. Americké tajné služby pak hrály klíčovou roli v dosavadních úspěších mexické války proti drogám - pomohly chytit a zatknout důležité zločince, včetně ve své době nejmocnějšího drogového krále Joaquína Guzmána zvaného El Chapo (Prcek).
"Je smutné, že v mexické vládě je zakořeněná korupce takovým způsobem, že citlivé informace budou prozrazeny. To zkompromituje agenty i informátory," stěžuje si nyní na nový zákon bývalý šéf zahraničních operací Úřadu pro potírání drog Mike Vigil. "V minulosti se to už stalo," upozorňuje.
Například před třemi lety byl obviněn velitel mexické policejní jednotky, která vznikla speciálně pro sdílení informací s americkou DEA, že předával informace od amerických agentů drogovému kartelu Beltrán Leyva. Dostat za to měl miliony dolarů.
"Mnoho informací, které poskytujeme mexické vládě, je taktických - například že z Veracruzu do Tijuany míří nákladní vůz s obrovským nákladem kokainu. Jenže teď drtivá většina takových informací skončí v záchodě," obává se Vigil. Většina mexických úředníků podle něj komunikaci s americkými agenty raději omezí i proto, že budou muset z každého telefonátu sepisovat podrobnou zprávu.
Podle bývalého amerického ministra zahraničí Williama Barra budou z nového zákona těžit pouze zločinecké organizace. Ještě před svou rezignací tento týden označil zákon za "znepokojivý". Úřad pro potírání drog se podle amerických médií zatím nevyjádřil.
Pomsta za tajnou operaci
Předpokládá se, že zákon posvětil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador a schválil tamní parlament v reakci na nedávné zatčení mexického generála a bývalého ministra obrany Salvadora Cienfuegose. V polovině října ho na území Spojených států zadrželi agenti DEA a obvinili ho z podílení se na obchodu s drogami.
Cienfuegos se měl zločinů dopustit v době, kdy byl mexickým ministrem obrany a stál v čele armády, hlavního spojence Washingtonu, v boji proti drogám. Američané v té době pracovali na odhalení nejvyšších špiček mexické politiky, které za úplatky umožňovaly drogovým kartelům obchodovat s narkotiky. Šlo o tajnou akci s krycím názvem Kmotr, o které mexické úřady nevěděly.
Zatčení generála s pověstí hrdiny boje proti organizovanému zločinu rozčílilo vedení země. V listopadu si vymohlo jeho navrácení do Mexika. Cienfuegos obvinění odmítá a není vůbec jisté, jestli bude souzen.
López Obrador také pohrozil, že omezí spolupráci USA a Mexika v boji proti drogám. Poslanci z jeho vládní strany Moreno, která má v parlamentu většinu, odhlasovali nový bezpečnostní zákon s odůvodněním, že se "nemusí podřizovat rozhodnutí žádné jiné země tak, jako to dělaly předchozí vlády", cituje americký deník Washington Post poslankyni Dolores Padiernaovou.
