Povstalecká skupina Haját Tahrír aš-Šám stála v popředí opoziční koalice, která začátkem prosince svrhla režim Bašára Asada. Tito rebelové už od roku 2017 spravují velkou část provincie Idlib.
Podle reportérů BBC, kteří začátkem tohoto týdne navštívili hlavní město stejnojmenné oblasti, region v porovnání se zbytkem země prosperuje. "Zničené budovy a haldy trosek zde stále připomínají nedávnou válku. Zrenovované domy, nově otevřené a dobře udržované obchody ale dokládají, že aspoň některé věci se zlepšují," hlásí syrští korespondenti BBC.
Reportéři si všímají relativně čistých ulic, funkčního osvětlení i přítomnosti policistů v rušné části města. Takový pohled většina Sýrie nenabízí.
Povstalci se správou Idlibu pyšní a věří, že dokazuje jejich schopnost vyvést blízkovýchodní zemi z roky trvající hluboké krize. "Začali jsme z ničeho. Idlib je malý a bez zdrojů, ale díky bohu jsme zde dokázali opravdu dobré věci. Naše zkušenosti s vládou tak nejsou nulové a jsou oblasti, ve kterých jsme úspěšní," tvrdil vůdce rebelů Ahmad Šara, dříve známý pod svým bojovým jménem Abú Muhammad Džúlání, při pondělní schůzce s premiérem Asadovy vlády Muhammadem Ghazím Džalálím, kde řešili předání moci nad Sýrií.
S povstaleckou vládou přišli do Idlibu v roce 2017 nejprve přísnější náboženské zákony. Skupina Haját Tahrír aš-Šám zakázala prodej a konzumaci vodních dýmek v kavárnách. Místní podniky od té doby nemohou pouštět hudbu. Rebelové se dále snažili nařídit striktnější pravidla oblékání pro ženy i školáky nebo vynutit absolutní zákaz prodeje alkoholu.
Idlib
Idlib je malá provincie sousedící s Tureckem na severozápadě Sýrie. V chudé, rurální oblasti žilo před začátkem občanské války v roce 2011 okolo milionu a půl lidí. Populace ale s přívalem uprchlíků z jiných částí Sýrie narostla až na 4,5 milionu. V roce 2017 převzalo kontrolu nad většinou celého regionu hnutí Haját Tahrír aš-Šám.
"Skupina vládla nad Idlibem pevnou, autoritářskou rukou. Podle místních lidskoprávních skupin rebelové zatýkali a mučili kritiky režimu," uvádí novináři The New York Times v reportáži z regionu s odkazem na obyvatele a lidskoprávní organizace. Nakonec se však podle místních vláda rebelů projevila jako pragmatická.
Způsob dosavadního vládnutí Haját Tahrír aš-Šám se tak liší od končícího Asadova režimu, ale i od toho, jak spravovali své území islamistické milice nebo například Islámský stát. "Jde o islamistickou vládu technokratickým způsobem. Chtějí kontrolovat, jak je náboženství vnímáno, i jak se projevuje ve společnosti," popisuje pro CNN analytik think-tanku International Crisis Group Jerome Drevon.
Po protestech místních povstalci od většiny striktních náboženských zákonů upustili. "V počátcích vlády hlídkovala morální policie v ulicích a poblíž vládních budov. Obtěžovali ženy, které podle nich nebyly dostatečně decentně oblečené. Podobně pronásledovali i muže, kteří měli viditelná tetování. Po pár letech ale povstalci morální policii odvolali," píší novináři The New York Times.
Haját Tahrír aš-Šám zároveň nikdy nepřistoupil k brutálním metodám Islámského státu, jako byly veřejné popravy. Prohřešky proti náboženským zákonům tak zpravidla trestali pouze pokutami.
Během toho, co skupina postupně upouštěla od autoritářské náboženské vlády, region ruku v ruce s tím prosperoval, shodují se místní v reportáži BBC. "V počátcích byly problémy, ale poslední roky se vláda chová lépe a snaží se o změny k lepšímu," míní tamní aktivista Fuad Sajedissa. O vládě v Idlibu podle něj nejde mluvit jako o demokratické, lidé v oblasti ale mají určitou míru svobody.
Dnešní prosperita navíc překonává úroveň, která v oblasti panovala v klidnějších letech Asadova režimu. "Za Asada se říkalo, že Idlib je zapomenuté město. Od té doby se ale hodně posunulo k lepšímu," pochvaluje si kardiolog Hamza Almoraweh, který se do Idlibu přestěhoval z druhého největšího syrského města Allepa, když tam vrcholila válka. Vrátit se prý už nehodlá.
Analytik Devor ale upozorňuje, že způsob vlády rebelů v Idlibu je stále velmi nový. "Nemůžeme očekávat, že ozbrojená milice ovládající malý region vytvoří sociální demokratický režim. Sýrie neměla demokracii šest dekád, nemůže ji vybudovat za týden," říká.
Vláda dynastie Asadů v Sýrii skončila po více než 50 letech poté, co povstalci začátkem prosince dobyli město Damašek a diktátor uprchl do Ruska, které mu poskytlo azyl.
Další osud blízkovýchodní země je ale nejistý, i další experti varují, že v Sýrii zřejmě vypukne boj o moc. Lídr rebelů Šara sice nyní vystupuje jako umírněný a tolerantní, v minulosti se ale hlásil k hrdlořezům z Islámského státu i k al-Káidě Usámy bin Ládina. Ani velcí znalci Sýrie, kteří roky monitorují tamní dění, se neshodují v tom, zda je jeho změna vystupování jen naoko, nebo jestli se skutečně posunul směrem k pragmatismu.
