V plebiscitu se hlasovalo také o zavedení elektronické identity, což lidé odmítli, a o obchodní dohodě s Indonésií, kterou těsně schválili. Podobné zákazy zahalování obličeje na veřejnost mají v Evropě například i Francie, Dánsko či Nizozemsko.

Zákaz zahalování obličeje má ve Švýcarsku po zapracování do ústavy platit na všech veřejně přístupných místech, jako jsou ulice, úřady, hromadná doprava, fotbalové stadiony, restaurace a obchody. Výjimky budou povolené při bohoslužbách a na posvátných místech, ze zdravotních a bezpečnostních důvodů nebo kvůli počasí.

Navrhovaný zákaz přímo nezmiňuje burku ani nikáb, který nechává odkryté oči, ale je zřejmé, že na ně míří. V kampani před referendem byly vylepené po švýcarských městech plakáty s nápisy "Zastavte radikální islám!" a "Stop extremismu!" a s obrázkem ženy v černém nikábu.

Vláda byla proti takovému zákazu, který podle ní není nutný. Mimo jiné proto, že ve Švýcarsku žije velmi málo žen, které nosí nikáb. Navíc podle vlády si mohly takový zákaz zavést samy jednotlivé kantony.

Za "velké zklamání" označila výsledek hlasování Ústřední islámská rada Švýcarska (ICCS). Pascal Gemperli z federace islámských organizací vyjádřil obavy o bezpečnost muslimů v této alpské zemi. Podle něj se zákaz dotkne hlavně "specifické komunity", podobně jako to bylo v roce 2009, kdy Švýcaři v referendu rozhodli o zákazu výstavby minaretů.