Švýcaři pozastavují odsuny žadatelů o azyl

Radim Klekner Radim Klekner
19. 3. 2010 14:31
Na letišti v Curychu zemřel mladý Nigerijec držící hladovku
Švýcarsko rozhodlo v roce 2006 v referendu o zpřísnění azylového zákona
Švýcarsko rozhodlo v roce 2006 v referendu o zpřísnění azylového zákona | Foto: Aktuálně.cz

Curych - Švýcarsko bylo kdysi zemí uprchlíkům zaslíbenou. Časy se ale mění. Dnes se přílivu azylantů Švýcaři brání zuby nehty a vykazují je za hranice.

Úřady v Bernu se teď přesto rozhodly pozastavit odsun odmítnutých žadatelů o azyl. Ve středu večer zemřel totiž na letišti v Curychu za ne zcela jasných okolností mladý Nigerijec držící hladovku. Jedná se o třetí podobnou smrt deportovaného běžence, k níž v zemi došlo od roku 1999.

Devětadvacetiletý muž, který měl zemi opustit na palubě speciálního letadla společně s patnácti krajany, zkolaboval na letištní ploše v okamžiku, kdy se jej policisté snažili dopravit na palubu.

Strážci pořádku Nigerijci okamžitě sundali pouta, která mu při odsunu nasadili, přivolaný lékař ale mohl už jen konstatovat jeho smrt.

Před očima ředitele úřadu pro migraci

Incidentu byl shodou okolností přitomen ředitel Spolkového úřadu pro migraci (BFM) Alard Du Bois-Reymond.

"Neviděl jsem, jak vězeň zemřel," řekl šéf BFM deníku Mittelland-Zeitung. "Viděl jsem ale, jak byl spoután a jakým způsobem byl připravován na let."

Policie teď vyšetřuje, co bylo bezprostřední příčinou mužovy smrti. Podle prvních zpráv držel sice několik dní hladovku a jeho organismus mohl tudíž být oslaben, jinak byl ale údajně zcela zdráv.

Hranice Švýcarska bylo kdysi uprchlíkům otevřené, teď je vše jinak
Hranice Švýcarska bylo kdysi uprchlíkům otevřené, teď je vše jinak | Foto: Evropská komise

V zemi pobýval od roku 2005 a odsunut do vlasti měl být mimo jiné z toho důvodu, že obchodoval s drogami.

Du Bois Reymond se přesto společně s ředitelem švýcarské letištní policie rozhodl celý proces násilných deportací odmítnutých žadatelů o azyl pozastavit, dokud se nevyšetří, proč Nigerijec zemřel.

Nakládají s námi jako se zvířaty

Policisté odmítají, že by s mužem špatně nakládali, běženci, kteří měli být odsunuti společně s ním, to však popírají.

"Jednají s námi jako se zvířaty," citovala stanice BBC jednoho z nich, jenž své jméno uvedl jako Emmanuel.

"Spoutali nám nohy a ruce, kolena, boky, ruce i tělo a na hlavu nám nasadili helmu podobnou té, jakou nosí boxeři," tvrdil. Švýcarská policie používá ke spoutání vzpouzejících se odsouvaných běženců plastové manžety.

"Napříště by měly být deportovány pouze osoby, které jsou zcela zdrávy," zdůraznil Du Bois-Reymond v rozhovoru pro agenturu SDA.

Deset tisíc ročně

Loni bylo podle mluvčího BFM Jonase Montaniho ve Švýcarsku do letadel násilím posazeno a vyhoštěno 360 odmítnutých žadatelů o azyl. V případě, že se uprchlíci zdráhají nasednout na běžnou linku, jsou shromážděni do skupin a ty jsou pak odsunuty na palubě zvláštního letounu. 

S plakátem namířeným proti azylantům šla do voleb Švýcarská lidová strana
S plakátem namířeným proti azylantům šla do voleb Švýcarská lidová strana | Foto: SVP

Švýcaři museli v loňském roce zorganizovat 43 takovýchto letů. Odsun jednoho běžence stojí státní pokladnu 10 000 franků.

V roce 2006 rozhodli obyvatelé země helvétského kříže v referendu 67,8 procenta hlasů, že zpřísní zákon o udělování azylu.

Počet uchazečů o azyl, který předtím činil okolo dvaceti tisíc osob ročně, následně poklesl přibližně na polovinu.V posledních dvou letech začal nicméně znovu stoupat. Ve většina případů se jedná o uprchlíky ze subsaharské Afriky, v menší míře z Balkánu.

 

 

 

Právě se děje

Další zprávy