Švédská ministryně odstoupila po jízdě pod vlivem alkoholu. Zklamala jsem, řekla na rozloučenou

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
13. 8. 2016 12:47
Silniční kontrola, při které jí policisté naměřili 0,2 promile alkoholu nakonec stála švédskou ministryni pro vyšší vzdělávání Aidu Hadžialičovou funkci. "Chápu, že jsem řadu lidí zklamala. Jsem na sebe naštvaná a hluboce toho lituji," uvedla Aida Hadžialičová, když v sobotu oznámila svoji rezignaci. Policie zastavila Hadžialičovou ve čtvrtek večer v přístavním městě Malmö.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Stockholm - Švédská ministryně pro vyšší vzdělávání Aida Hadžialičová rezignovala na svůj post v menšinové vládě premiéra Stefana Löfvena poté, co ji policejní hlídka během silniční kontroly usvědčila z řízení pod vlivem alkoholu.

Policisté ministryni naměřili 0,2 promile alkoholu v krvi, Hadžialičová pak přiznala, že za volant usedla po vypití dvou sklenek vína.

"Byla to největší chyba mého života... a přebírám za ni odpovědnost. Oznamuji proto svou rezignaci na funkci ministryně," řekla devětadvacetiletá politička na tiskové konferenci. "Chápu, že jsem řadu lidí zklamala. Jsem na sebe naštvaná a hluboce toho lituji," dodala.

Policie zastavila Hadžialičovou ve čtvrtek večer v přístavním městě Malmö. Naměřených 0,2 promile alkoholu v krvi je přesně tím množstvím, které už švédské zákony netolerují. Politička proto téměř jistě přijde o řidičské oprávnění a hrozí jí až šest měsíců vězení.

Ministryně je – stejně jako například fotbalista Zlatan Ibrahimovič – bosenského původu. Do Švédska se dostala spolu s rodiči v roce 1992, kdy jí bylo pět let.

Vystudovaná právnička je členkou sociální demokracie a do vlády byla jmenována před dvěma lety jako vůbec první muslimka v historii země.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy