Paříž Poprvé v historii této planety mají lidé z měst početní převahu nad obyvateli venkovských oblastí.
Konstatuje se to v nové studii francouzského národního demografického ústavu (INED), která byla dnes zveřejněna v Paříži.
Urbanizace bude podle autorů studie pokračovat i v příštích letech, hlavně v Africe a Asii, kde bude do roku 2030 soustředěna většina velkých měst.
Ďábelské tempo urbanizace
V roce 1900 připadal na deset obyvatel planety jeden městský člověk, v roce 1950 už to byli skoro tři.
V roce 2030 bude ve městech žít šest z deseti obyvatel, což znamená, že z osmi miliard obyvatel planety bude pět miliard ve městech.
V Evropě a Severní Americe žijí ve městech tři čtvrtiny obyvatel, rozvojový svět se ale dotahuje a Latinská Amerika je dokonce urbanizovaná ze 78 procent.
Také na nejlidnatějších kontinentech - v Africe a Asii - by měla do roku 2030 žít většina lidí ve městech a měla by tam být zároveň soustředěna většina velkých měst světa.
Růst megapolí
V posledních letech se výrazně zvýšil podíl velkých aglomerací s více než deseti miliony obyvatel.
Zatímco v roce 1975 byly jen tři - Tokio, New York a Mexiko, v roce 2005 jejich počet dosáhl dvaceti. V čele je stále Tokio (35,2 milionu obyvatel), Mexiko (19,4 milionu) a New York (18,7 milionu).
Většina měst s více než deseti miliony obyvatel je v rozvojových zemích. Ta největší z nich jsou v Číně (Šanghaj a Peking) a v Indii tři (Bombaj, Dillí a Kalkata).
Počet měst, které mají půl milionu až deset milionů obyvatel se za posledních dvacet let zdvojnásobil, uvádějí dále autoři studie.
"Divoká" urbanizace v zemích třetího světa je většinou motivována ekonomicky. Ne vždy ale příchod do města přinese lidem očekávanou prosperitu.
Nový turistický hit: slumy v Keni - ČTĚTE ZDE
Svědčí o tom i rostoucí počet slumů a chudinských čtvrtí ve velkých městech od Latinské Ameriky přes Afriku až po Asii.
