Stíhaný guvernér slovenské centrální banky chce očistit své jméno, odstupovat nebude

ČTK ČTK
13. 10. 2021 20:11
Stíhaný guvernér slovenské centrální banky (NBS) Peter Kažimír nehodlá odstoupit z čela NBS. Po úterním obvinění z korupce ve středu vinu opět odmítl a oznámil, že chce očistit své jméno. Někteří slovenští politici ho nicméně již vyzvali, aby na funkci guvernéra NBS rezignoval nebo takovou možnost zvážil.
Guvernér slovenské centrální banky (NBS) Peter Kažimír
Guvernér slovenské centrální banky (NBS) Peter Kažimír | Foto: ČTK

"Toto obvinění přímo nesouvisí s činností národní banky. Pracuji na stížnosti proti obvinění. Nespáchal jsem žádný trestný čin a budu plnit úkoly guvernéra i nadále," napsal Kažimír v prohlášení.

Z titulu své funkce v čele NBS je Kažimír také členem Rady guvernérů Evropské centrální banky. Slovensko je součástí eurozóny od roku 2009.

Podle slovenské vicepremiérky Veroniky Remišové by si Kažimír měl vzít příklad od již bývalého rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který minulý týden odstoupil v důsledku korupční kauzy.

Slovenská prezidenta Zuzana Čaputová zase uvedla, že by na místě Kažimíra vážně zvažovala odstoupení z funkce kvůli ochraně jména instituce, kterou guvernér NBS nyní zastupuje.

"Vážím si hodnot, které paní prezidentka představuje. Jejímu stanovisku rozumím. Toto obvinění vnímám jako obrovskou nespravedlivost a udělám všechno pro očištění svého jména a obranu instituce, kterou zastupuji," uvedl Kažimír, který před nástupem do čela NBS v roce 2019 zastával funkci ministra financí za tehdy vládní sociální demokraty (Směr-SD).

Směr-SD expremiéra Roberta Fica skončil v opozici po porážce v loňských volbách. Policie pak po vlně zatýkání obvinila v různých kauzách kromě jiných někdejší představitele několika úřadů či institucí z období, kdy byl Směr-SD u moci. Fico tato stíhání označil za politicky motivovaná, byť někteří obvinění již přiznali vinu a začali spolupracovat s policii.

Detaily obvinění Kažimíra nejsou známé. Portál Aktuality.sk dříve napsal, že Kažimír v minulosti sehrál roli kurýra a přinesl tehdejšímu šéfovi Finanční správy Františkovi Imreczemu úplatek zhruba 50 000 eur (1,27 milionu korun). Podle portálu o tom vypovídal sám Imrecze. Ten stál v čele slovenské Finanční správy v letech 2012 až 2018 a nyní je obviněn v několika kauzách.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

PPF prodala sto procent akcií v Telenor Montenegro maďarské skupině

Společnost PPF Telecom Group prodala 100 procent akcií operátora Telenor Montenegro maďarské 4iG. Dokončení prodeje podléhá schválení regulátora v Černé Hoře a jeho vypořádání se očekává do konce letošního roku. PPF to ve středu uvedla v tiskové zprávě. Obě strany se dohodly, že cenu nezveřejní.

"Naše obchodní strategie je zaměřená na trhy s významným růstovým potenciálem a s určitou vahou v rámci našeho portfolia. Rozhodli jsme se proto Telenor Černá Hora prodat, a to společnosti, která má dlouhodobý zájem mobilního operátora dále rozvíjet,“ uvedl výkonný ředitel PPF Telecom Group Marek Sláčík.

Telenor Montenegro má 333 000 předplatitelů a loni dosáhl tržeb 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč). Loni představoval trh v Černé Hoře 1,1 procenta provozního zisku PPF Telecom Group.

Jednou z hlavních konkurenčních výhod Telenoru Černá Hora jsou podle Sláčíka jeho zaměstnanci. Lokálnímu týmu se daří držet operátora na prvním místě podle objemu tržeb. Telenor také provozuje mobilní síť, která byla v nezávislém měření vyhodnocena jako nejlepší v Černé Hoře.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Evropská komise navrhla, aby banky od roku 2025 začaly mírně zvyšovat kapitál

Banky v zemích Evropské unie budou muset do roku 2030 zvýšit svůj kapitál v průměru o zhruba osm procent, což by se mělo v praxi týkat zejména desetiny největších bank. Vyplývá to z návrhu nových kapitálových požadavků na fungování bankovního trhu, který ve středu představila Evropská komise. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) podle komise vyčíslil celkové zvýšení kapitálu do konce dekády na nejvýše 27 miliard eur (695 miliard Kč), což je zhruba polovina částky, kterou odhadoval ještě loni.

Brusel přichází s novými požadavky v rámci mezinárodní dohody o regulaci finančního sektoru Basel III. Tu uzavřela skupina ekonomicky vyspělých zemí světa po finanční krizi z roku 2008 s cílem zabránit jejímu opakování.

Zdroj: ČTK
Další zprávy