Ankara - Prezidenta sice v Turecku volí parlament, ale tentokrát volby vyhnaly do ulic statisíce Turků.
Až milión lidí protestoval v neděli v Istanbulu proti tomu, aby se novou hlavou státu stal Abdullah Gul. Kandidát Strany spravedlnosti a rozvoje (APK), kterou její kritici obviňují ze snahy o postupnou islamizaci turecké politiky a justice i vůbec o větší vliv islámu v každodenním životě Turecka.
A milión lidí se shromáždil v Istanbulu na obranu současného sekulárního systému a oddělení islámu od politiky. Opozice hlasování bojkotuje, protože podle ní by měly prezidentským volbám předcházet volby parlamentní.
Premiér: Chovejme se k sobě s láskou
Premiér a předseda APK Recep Tayyip Erdogan se v pondělním televizním projevu k národu pokusil napětí zmírnit.
"Jednota, sounáležitost, solidarita - to jsou věci, které potřebujeme nejvíce. Můžeme překonat mnohé problémy, pokud se budeme jeden k druhému chovat s láskou," prohlásil Erdogan
Zítra volba pokračuje druhým kolem. Pokud ani v něm Abdullah Gul nezíská potřebný počet hlasů, rozhodne se v kole třetím. Tam mu už ke zvolení stačí prostá většina, kterou jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (APK) v parlamentu disponuje.
Uznávaný diplomat, který studoval ve Velké Británii, vede v posledních letech turecká jednání o vstupu do Evropské unie.
Erdogan kandidaturu vzdal
Původním uchazečem o prezidentský úřad byl Recep Tayyip Erdogan.
To se ale už vůbec nelíbilo Turkům, kteří trvají na zachování sekulárního Turecka a na důsledném oddělení náboženství a politiky: armádě, opozičním stranám, byznysmenům a finančníkům, zástupcům justice, většině médií, velké části intelektuálů.
"Prezident by měl ctít základy republiky, jak jsou uvedeny v ústavě. Tedy sekularismus, sociální stát a demokracii," varoval zástupce náčelníka generálního štábu ozbrojených sil generál Ergun Saygun.
Rozpolcení republiky dokládá i případ zahalených manželek premiéra a ministra zahraničí. Obě dámy nosí šátky, zatímco turecké zákony zakazují zahalení žen v úřadech a státních institucích.
Na Atatürka nám nesahejte
Sekulární model vypracoval zakladatel republiky a její první prezident Mustafa Kemal Atatürk. Ten potlačil moc islámských duchovních a vypracoval ústavu, inspirovanou Švýcarskem.
Stoupenci tohoto modelu se obávají, že Strana spravedlnosti a rozvoje chce reformy Atatürka zrušit. Představitelé strany to popírají.
Prezidentský kandidát Abdullah Gul je považován na Západě i v tureckých sekulárních kruzích za umírněnějšího a pragmatičtějšího politika než někdy poněkud horkokrevný Erdogan, kterému je vyčítáno, že občas rychleji mluví, než myslí.
Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje zvítězila ve volbách v roce 2002 hlavně díky znechucení voličů z tradičních stran. Nové parlamentní volby budou v listopadu.
Vláda například narazila s návrhem na kriminalizaci mimomanželského sexu, neuspěly ani pokusy o rozšířenější výuku islámu ve školách.
Směr Evropská unie
Strážcem Atatürkova odkazu je především armáda. Její špičky už v minulosti varovaly, že nepřipustí převzetí moci v zemi islamisty.
Jednotlivé regiony Turecka se však co do vlivu islámu značně liší. Zatímco například Istanbul nebo jihozápad země u Středozemního moře jsou více "evropské," přísnější islám dominuje například ve městě Konya jihovýchodně od Istanbulu nebo na východě Turecka u hranic s Irákem a Íránem.
Erdogan nikdy nezpochybnil, že chce dovést Turecko do Evropské unie. Řada Evropanů ho ale za to příliš nechválí.
Průzkumy ukazují, že mnoho lidí v Evropě se obává dalšího přílivu muslimů do unie (Turecko má 74 miliónů obyvatel a po vstupu by se tak stalo druhou nejlidnatější zemí EU po Německu.)
Chlad v Německu a Francii
Největší odpor vůči připojení Turecka k unii je ve Francii, Rakousku a Německu, kde mají mezi politiky výhrady hlavně pravicové konzervativní strany.
Naopak s Tureckem v unii nemají problém například britská Konzervativní strana nebo česká ODS.
K odpůrkyním patří i Benita Ferrero-Waldnerová, evropská komisařka pro vnější vztahy a styky se sousedními zeměmi unie. "Turecko je mnohem méně evropské, než se mnozí domnívají," varovala před časem.
Spolková kancléřka Angela Merkelová minulý týden sdělila Erdoganovi v Berlíně, že cesta Turecka do EU bude dlouhá a výsledek není předem daný. Jinými slovy: nikdo Turkům nic neslibuje.
Ankara už začala přístupové rozhovory, ale případný turecký vstup do unie se očekává nejdříve kolem roku 2015.
Extremisté vraždí. Zabijí i šanci na vstup do EU?
Turecké vyhlídky na budoucnost v EU značně komplikují skupiny fanatiků vraždící křesťany a lidi, které považují za nepřátele islámu nebo Turecka.
Minulý týden šokovala zemi brutální vražda tří pracovníků křesťanského knižního nakladatelství, kterým útočníci na východě podřezali hrdla. Ve vzrušených dnech po projevu papeže Benedikta XVI. o islámu zase mladík přímo v kostele zastřelil kněze.
Do podobné kategorie patří i lednová vražda arménského novináře Hranta Dinka v Istanbulu, ke které se doznal člen extrémně nacionalistické organizace.
Tyto činy hrají do karet odpůrcům vstupu Ankary do unie.
"Turecko nemá v EU co dělat, protože není schopno kontrolovat své extremisty. Rozhodnutí o Turecku v unii nesmí být ponecháno v rukou několika byrokratů," prohlásila Alessandra Mussoliniová, poslankyně italského parlamentu a vnučka Benita Mussoliniho, která v Itálii organizuje petici proti tureckému členství v EU.
