Strana Směr se hlásí k sociální demokracii, přesto některými praktickými kroky Fica v Česku připomíná premiér Andrej Babiš. Například zlevněným jízdným pro důchodce nebo zvyšováním penzí. Směr i Babišovo hnutí ANO má silné voličské zázemí mezi staršími lidmi. Podle průzkumu agentury Median z letošního ledna by ANO volilo 48 procent Čechů starších 65 let.
Slovenský politolog Grigorij Mesežnikov upozorňuje, že Směr volí lidé, kteří očekávají silnou sociální politiku. "Směr si vyložené zakládá na tom, že se o tyto lidi stará. Babiš možná do jisté míry kopíruje Fica, ale české ANO není tak vyhraněně ideologicky levicová strana. Ostatně na evropské úrovni v Evropském parlamentu je ANO členem liberální frakce Obnova Evropy," vysvětluje Mesežnikov.
Publicista Radovan Bránik zároveň dodává, že podobnost voličů Směru a českého ANO vidí v "odolnosti" vůči případům korupce a zneužívání moci.
"Podobnost Slovenska s Českem je největší zřejmě v tom, že u moci jsou demokratickou většinou tolerovány strany a politici, jejichž propojení s byznysem na státní a eurofondové zdroje je nemožné popřít," popisuje deníku Aktuálně.cz Bránik. Podle něj změna na postu slovenského premiéra, kdy Roberta Fica nahradil předloni Peter Pellegrini, byla jen kosmetickým trikem na uklidnění veřejnosti otřesené vraždou novináře Jána Kuciaka.
Roztříštěná opozice
Jistá podoba politických scén v Česku a na Slovensku je v jejich roztříštěnosti. Na Slovensku má šanci dostat se do parlamentu osm a až deset stran, některé z nich se pohybují kolem pětiprocentní hranice, kterou je nutné překonat. V Česku je situace srovnatelná.
Na Slovensku je silná extrémně pravicová strana, která se hlásí k odkazu Slovenského štátu z doby druhé světové války. V Česku není tak silná krajní pravice, která by atakovala desetiprocentní zisk. Na druhé straně hlasy nespokojených, frustrovaných voličů sbírá Komunistická strana Čech a Moravy nebo SPD Tomia Okamury.
Oba státy volily podobně jen v roce 2010. V Česku vyhrála volby ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka, na Slovensku Směr Roberta Fica. Koaliční vlády ale nakonec v bou zemích sestavovali pravicoví politici: Petr Nečas a Iveta Radičová na Slovensku. Nečas odstoupil po třech letech, Radičová po dvou.
Čechů chodí k volbám obvykle více než Slováků. Při posledních českých volbách v říjnu 2017 hlasovalo 60 procent oprávněných voličů, rok předtím na Slovensku to bylo o procento méně. V roce 2010 byla v Česku účast 62,6 procenta, na Slovensku 58,8 procenta. O čtyři roky dříve byl rozdíl ještě vyšší. Tehdy volilo přes 64 procent Čechů a jen 54,7 procenta Slováků.
Jednoznačně odlišný je postoj Čechů a Slováků k jednotné měně euru. Česko se ho zatím ani nechystá zavést, Slovensko jím v roce 2009 nahradilo korunu. Podle průzkumů je dlouhodobě většina Čechů proti euru, Slováci jsou s ním spokojení.
