* Srbsko je po Slovinsku a Chorvatsku třetí bývalou jugoslávskou republikou, která míří do EU * Podmínkou Bruselu je dopadení lidí, obviněných z válečných zločinů * Mezi státy, s jejichž podporou Srbsko počítá, je Česká republika
Stockholm/Bělehrad - Země bývalé Jugoslávie už nechaly za sebou válečnou minulost devadesátých let a zvolna směřují do Evropské unie.
Jako první tam dospělo v roce 2004 Slovinsko, v roce 2011 se počítá s Chorvatskem. Dnes podala přihlášku třetí exjugoslávská republika. Srbsko.
Jeho prezident Boris Tadić dokument oficiálně předal ve Stockholmu do rukou švédských politiků, neboť Švédsko je do konce roku předsednickou zemí Evropské unie.
"Je to historický a mimořádně důležitý krok pro Srbsko," prohlásil šéf švédské diplomacie Carl Bildt.
Od pátku už Srbové nepotřebují víza
Pro Srby přišla radikální změna už minulý pátek. Od tohoto dne totiž mohou cestovat do zemí Evropské unie bez víz.
Podmínka Bruselu, že nejdříve musejí stanout před soudem v Haagu dva Srbové podezřelí z válečných zločinů v Bosně, byla splněna napůl.
Bývalý vůdce bosenských Srbů z let 1992 až 1995 Radovan Karadžić byl loni zatčen v Bělehradě a předán do Nizozemska. Velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, kterému je přičítána zodpovědnost za masakr více než osmi tisíc muslimů ve Srebrenici, však stále uniká.
"Srbsko má vůli všechny podezřelé postavit před soud. V zájmu státu, v zájmu občanů Srbska a v zájmu usmíření na Balkáně," řekl k tomu srbský prezident.
Podle balkanologa Filipa Tesaře z pražského Ústavu mezinárodních vztahů bude Bělehrad spoléhat na pomoc a podporu u skupiny nadstandardně spřátelených zemí, mezi které patří i Česká republika.
Češi a Slováci pomohou, možná i Němci
"Rozhodně počítají s tím, že Češi patří k jejich příznivcům a pomohou jim. Další země, na které spoléhají, jsou Maďarsko a Slovensko. Pokud vím, tak mocným lobbingem a diplomatickou aktivitou chtějí na svoji stranu dostat Německo. Považují je za klíčovou zemi, která může o rychlém a bezproblémovém vstupu Srbska rozhodnout," uvedl Tesař pro Aktuálně.cz.
Český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra letos po jednání se svým srbským protějškem v Praze 23.ledna potvrdil, že pokrok v rozšiřování unie o Srbsko Česká republika maximálně podporuje.
"Považujeme Srbsko za vstupní bránu k stabilnímu západnímu Balkánu a klíčem k této stabilitě je členství v Evropské unii," uvedl Vondra.
Podle Filipa Tesaře většina Srbů do Evropské unie chce. I přesto, že některé členské země EU včetně České republiky uznaly Kosovo a v devadesátých letech v době válek v Chorvatsku a Bosně řada západoevropských politiků podporovala hospodářské sankce vůči Srbsku.
"Srbové si unii spojují hlavně se zlepšením životní úrovně. S možností cestovat, pracovat v zahraničí. Na prvním místě je podle všech průzkumů jednoznačně ekonomický důvod," říká Filip Tesař.
Nasměrování Srbska do Evropské unie napomohly také loňské parlamentní i prezidentské volby.
Třicet procent hlasů sice získala nacionalistická Srbská radikální strana, která do EU nechce, vládu ale nakonec sestavila koalice proevropských stran. Prezidentem se stal zastánce vstupu do unie Boris Tadić, který porazil odpůrce tohoto kroku Tomislava Nikoliće.
