"Západní státy, včetně České republiky, dělají obrovskou chybu, že hodnotí situaci západním pohledem na věc. A vlastně úplně nechápou, co se Rusům a Putinovi děje v hlavě," kritizuje Soukupová, že současná bezpečnostní situace, i přestože nedošlo k přímému útoku na státy aliance, rozhodně není ideální.
Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dokonce tvrdí, že Severoatlantická aliance mohla udělat víc, aby zabránila válce na Ukrajině. Podle expertky je to ale způsobené tím, jaké má NATO limity.
"Nad tím tvrzením jsem se pousmála, protože je to skoro jako vyjádření odcházejícího politika," komentuje Soukupová. Vysvětluje, že Severoatlantickou alianci v tuto chvíli tvoří již dvaatřicet členských států a jakékoliv rozhodnutí musí všechny schválit.
"Každý stát má právo veta. Zkuste si naplánovat výlet, kam pojede 32 lidí a všichni se musí rozhodnout, jestli vůbec pojedou, kam pojedou a kdo to bude platit," poukazuje na nízkou rozhodovací flexibilitu aliance žena, která dokonce spolupracuje s vojenským velitelstvím NATO v Norfolku.
"Naše velká síla, ale také slabina je v tom, že se držíme mezinárodního práva, a to je prostě prokletí, které si jako demokracie neseme. Tedy že se snažíme dodržovat to, na čem jsme se dohodli, a snažíme se to neporušovat," dodává odbornice na obranu k tomu, jestli by podle ní bylo v současné době myslitelné přímé zapojení vojenských sil NATO na Ukrajině.
Shodnout se v Severoatlantické alianci by ale podle Soukupové bylo výzvou i ve chvíli, kdy by došlo k otevřenému útoku na některý z jejích členských států. "Přestože je bezpečnostní situace velmi vážná, vidím politickou shodu napříč těmi dvaatřiceti státy jako ten největší problém," říká k tomu, že má pochybnosti, jak by na společné plány zareagovalo Maďarsko a v tuto chvíli dost možná i Slovensko.
"A u Turků člověk nikdy neví," poukazuje bezpečnostní analytička na dalšího možného aktéra aliance, který by mohl společný postup blokovat.
