"V tomto kole už je to zřejmě uzavřené. Izrael nebude chtít odpovídat dalšími útoky na íránské území. Konflikt se ale dostal do jiných rozměrů a v příštím kole může být mnohem vážnější, než jsme viděli v posledních deseti letech," tvrdí ředitelka Herzlova centra izraelských studií na UK Irena Kalhousová o útoku Íránu na Izrael a následné reakci.
Ačkoliv je pro Evropu válka na Ukrajině zejména geograficky blíže, Blízký východ je pro ni důležitým zdrojem ropy a potenciální eskalace v regionu by podle expertky měla jasné dopady na stabilitu kontinentu.
Kalhousová navíc varuje, že je ještě jedna věc, která by mohla svět znervózňovat - jaderný program v Íránu. "Bude-li mít jadernou zbraň Írán, bude si ji chtít pořídit Saúdská Arábie, pravděpodobně Turecko anebo Egypt. Blízký východ, jak vidíme, není stabilní, dochází k převratům a nestátní aktéři často ohrožují tamější režimy. Kdybychom do toho mixu přidali jaderné zbraně, bude to ohrožovat bezpečnost celého světa," upozorňuje expertka.
Samotná eskalace mezi Izraelem a Íránem, která se odehrála v posledních týdnech, není podle Kalhousové ničím překvapivým. Írán se podle ní útokem na Izrael pokusil "posílit svou image" vůči ostatním arabským zemím, které se k Izraeli tak kriticky nestaví. "Izrael se vlastně po desetiletí považoval za zemi, která je obklopena nepřáteli, a hledal spojence mezi nearabskými zeměmi. Situace se ale změnila, dneska jsou izraelští spojenci sunnitské arabské země v bezprostředním okolí. To by mohlo Izraeli dodat určitý pocit bezpečí," domnívá se analytička.
