Město Rafáh bylo před současným konfliktem jedno z větších měst v Pásmu Gazy, kde žilo asi 200 až 300 tisíc lidí. Nyní je tam podle odhadů OSN asi jeden a půl milionu lidí. "Lidé tam nyní žijí většinou ve stanech, v bahně a dešti," vyjmenovává Hesová. Kromě nedostatku vody, jídla i hygienických potřeb navíc na místě začíná panovat panika poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce ve městě provést pozemní operaci armády.

"Lidé už nemají kam utéct. Rafáh leží na hranici s Egyptem, od kterého jej ale dělí neproniknutelný plot," říká politoložka a expertka na islámský svět. "Mnozí se snaží nějak zoufale utéct. Slyšeli jsme zprávy, že je možné za obrovské peníze podplatit egyptskou policii, ale většina lidí to stejně nedělá," popisuje expertka.

Izrael předpokládá, že i pod tímto městem se nachází tunely radikálního hnutí Hamás, které chce během své invaze zničit v reakci na teroristický útok ze 7. října, při kterém zemřelo okolo 1300 lidí. "Problém ale je, že nemůžete válčit v místě, kde žije obrovské množství civilistů, kteří opravdu nemají kam utéct, bez toho, abyste jim dali možnost uprchnout nebo jim poskytli humanitární pomoc," upozorňuje Hesová.

Proč chce nyní Izrael zaútočit na Rafáh a čeho chce pozemní ofenzivou docílit? Proč se nedaří postupovat ve vyjednáváních? A jak na současnou situaci reagují západní spojenci Izraele včetně Spojených států? Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.