Moskva/Nikósie - Kypr hledá spásu před bankrotem v Rusku. Ministr financí Michalis Sarris jedná v Moskvě o tom, jak by Rusové mohli pomoci ostrovu, který potřebuje na záchranu přes šestnáct miliard eur, ale eurozóna mu chce půjčit jen deset.
5,8 miliardy měl Kypr po dohodě s eurozónou získat zdaněním vkladů v kyperských bankách, ale parlament to v úterý večer odmítl, když ani jeden poslanec nehlasoval pro.
Ve hře je tak možnost, že Rusko by potřebnou částku ostrovanům půjčilo, ale německá kancléřka Angela Merkelová kyperskou vládu varovala, aby nehledala východisko ze situace mimo Evropskou unii. Řekla to v úterý večer v telefonickém rozhovoru prezidentovi Kypru Nikosi Anastasiadesovi.
Není jisté, že eurozóna přistoupí na rozdělení pomoci mezi sebe a Rusko. Obzvláště když už i současné propojení ruského byznysu s Kyprem je značné - z 68 miliard eur v tamních bankách patří přibližně 25 miliard ruským majitelům.
Stále častěji ale prosakují zprávy o tom, že před bankrotem nebo přinejmenším velkými problémy může Kypr zachránit ruský státní plynárenský gigant Gazprom. Má zájem o právo výzkumu a těžby potenciálně velkých plynových nalezišť u kyperského pobřeží.
Nejde o malé zásoby, odhadují se na pět až osm bilionů kubíků ve Středozemním moři jižně od Kypru.
Gazprom by tak mohl posílit svoji pozici na evropském trhu. Půjčku Kypru by zřejmě realizovala banka Gazprombank, úzce propojená s firmou.
Mluvčí Gazpromu zprávy o nabídce nekomentoval, ale podle ruského tisku se jednání mezi kyperskými zástupci a vedením Gazprombank uskutečnila.
Moskva kritizovala plán zdanění vkladů v kyperských bankách, protože by citelně postihl ruské střadatele a tratily by dvě velké ruské banky VTB a Sberbank.
Podle deníku Vedomosti se ruští představitelé radí, jakým způsobem Kypru pomoci a zachovat tam ruský ekonomický vliv.
Ruský miliardář a neúspěšný kandidát z loňských prezidentských voleb Michail Prochorov prohlásil, že vzhledem k propojenosti obou zemí Rusko musí nějakým způsobem Kypru pomoci, protože tím zároveň pomáhá sobě.
O tom, že i kyperští politici si uvědomují význam spolupráce s Ruskem, svědčí fakt, že při jednání v Bruselu se bránili tomu, zavést příliš velkou daň na vklady převyšující částku 100 tisíc eur.
Právě takové vklady mají na účtech Rusové a ruské firmy. Nejen Rusové, ale i Britové, Češi a další Evropané využívají Kypr jako daňový ráj, protože firemní daň je tam na desetiprocentní úrovni. Výrazně nižší než ve většině zemí EU (v Česku činí firemní daň 19 procent).
Kypru dojdou peníze na začátku června, kdy musí splatit dluh 1,4 miliardy eur. Největším bankám ale hrozí kolaps v případě, že lidé začnou překotně vybírat své vklady.
