Madrid - Aby mohli v listopadových parlamentních volbách porazit vládní socialisty, převzali španělští lidovci recept německých křesťanských demokratů. Otočili se lehce doleva a posunuli se názorově více k politickému středu.
Odpovídá tomu i vládní program, který v úterý předložil v kortesech nový premiér Mariano Rajoy. Kromě toho, že poskytne daňové úlevy malým a středně velkým firmám a zmrazí tvorbu nových pracovních míst ve státních podnicích, hodlá pomoci těm, na které současná krize doléhá nejvíce, tedy důchodcům a nezaměstnaným.
Těm prvním zvedne penze, těm druhým nabízí perspektivu zaměstnání v soukromém sektoru tím, že podnikům, které nová pracovní místa vytvoří, poskytne zvláštní finanční bonus.
Španělsko tíží jedenadvacetiprocentní nezaměstnanost, která je vůbec nejvyšší v Evropské unii. Byli to také mladí Španělé "bez práce a bez budoucnosti", kteří rozhodli o porážce PSOE odcházejícího premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera.
Na ohlášená protikrizová opatření Rajoyovy vlády okamžitě zareagovaly finanční trhy. V pondělí vydalo ministerstvo financí v Madridu státní obligace se lhůtou splatnosti tří a šesti měsíců za 5,6 miliardy eur s velmi příznivým úrokem 1,7 a 2,4 procenta.
Tato zpráva společně s nadmíru optimistickými čísly indexů spotřebitelské a podnikatelské důvěry, které přišly z Německa, měla v úterý za následek růst naprosté většiny evropských akcií.
Chci dobře řídit tuto zemi
Lidová strana vyhrála mimo jiné proto, že vedla "nejméně ideologickou předvolební kampaň" od pádu generála Franka, jenž zemřel v roce 1975.
Od nového vůdce socialistů Alfreda Péreze Rubalcaby proto Rajoy získal příslib, že se opozice bude v kortesech snažit o "pozitivní přístup" k vládním reformám.
Lidovci mají ve třistapadesátičlenném parlamentu se svými 185 poslanci pohodlnou většinu, při rozhodováních o případných změnách ústavy, které se rýsují v souvislosti s plánovanou evropskou fiskální unií, budou ale podporu socialistů potřebovat.
"Jde mi o jediné," zopakoval Rajoyovo krédo deník El Mundo. "Chci dobře řídit tuto zemi."
Španělský dluh je ve srovnání s průměrným zadlužením eurozóny se 63 procenty HDP poměrně nízký, v posledních letech vlády socialistů ale začal nebezpečně narůstat.
Rajoy, který chce deficit státních financí udržet v příštím roce na hranici 4,4 procenta, bude muset v rozpočtu o objemu půl bilionu eur nalézt úspory ve výši 16,6 miliard eur, což není nesplnitelný úkol.
Světlo na konci tunelu
Až do dubna nebude jeho vláda nucena splácet žádné dluhy - na rozdíl kupříkladu od Itálie, která si k tomuto účelu musí připravit sto miliard eur.
Španělsko, o němž se již dlouhé měsíce hovoří jako o dalším "nemocném" těžce zadlužené Evropy, na tom ani zdaleka není tak špatně jako Portugalsko a Řecko, které příští rok čeká recese na úrovni dvou a půl, respektive čtyř procent.
Španělské hospodářství by mělo podle posledních čísel Eurostatu růst o 0,7 procenta.
Ačkoliv ekonomové zůstávají mimořádně obezřetní, zasvítilo před čtvrtou největší ekonomikou eurozóny pověstné světlo na konci tunelu.
Také z toho důvodu, že Rajoyův předchůdce v úřadu Zapatero prosadil v posledních dvou letech řadu tvrdých úsporných opatření, jež ho stála někdejší popularitu a zapříčinila hromadnou dezerci voličů PSOE směrem k lidovcům.
