Ladislav Nižňanský má na svědomí zavraždění celkem 164 slovenských civilistů. Jednotka Edelweiss, jejímž byl Nižňanský členem, měla v závěru války obklíčit vesnice Ostrý Grúň a Kľak a zajistit, aby nikdo neunikl. Vesničané prý schovávali partyzány, nikdo z jednotky ale nezjišťoval, zda se příslušníci odboje skutečně v obcích skrývali.

"Nikdo to nezkoumal, protože od počátku bylo v plánu vesnici zlikvidovat," prohlásil státní zástupce Konstantin Kuchenbauer. Podle něho důkazy ukazují, že Nižňanský nařídil střelbu, že oběti olupoval a pomáhal až do konce války zachovat soudržnost jednotky. "Nebyl pasivní, připravoval operace a aktivně se na nich podílel," uvedl Kuchenbauer.

Nižňanského tvrzení, že se členem Edelweiss stal z donucení a že v jednotce nehrál aktivní roli, naráží na skutečnost, že se stal nositelem Železného kříže 1. třídy, což je vyznamenání, které se podle státní zástupce Konstantina Kuchenbauera "nedostává jen tak pro nic za nic".

Již jednou odsouzen k trestu smrti

Nižňanský byl v roce 1962 odsouzen v tehdejším komunistickém Československu k trestu smrti v nepřítomnosti. A to právě za masakry, které údajně spáchal.

Z tehdejších protokolů a důkazů vycházeli do značné míry i nynější němečtí vyšetřovatelé. Nižňanský, který žije v Mnichově, má od roku 1996 německé občanství. Má za sebou minulost dvojitého agenta pro československou a americkou tajnou službu. Později pracoval pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Konečné rozhodnutí

Nižňanský byl zatčen v lednu 2004. Proces s ním začal loni na podzim a nečekaně se protáhl na nynějších zhruba 14 měsíců. Loni v říjnu byl Nižňanský propuštěn z vazby.

On sám tvrdí, že jeho jednotka na místě masakrů nebyla. V rozsudku mnichovského soudu může osmašedesátiletý Nižňanský očekávat až doživotí. Po úterní řeči státního zástupce čeká 6. prosince závěrečné vystoupení obhájce Steffena Ufera. Konečný rozsudek by měl být vynesen v pondělí 19. prosince.