reklama
 
 

Hrozí větší problém než v amazonském pralese. Sójový boom ničí brazilskou savanu

1. 9. 2018 19:35
Savana v oblasti Cerrado v Brazílii postupně mizí. Nahrazují ji obří pole se sójovými boby.

Campos Lindos - Když si Julimar Pansera koupil před sedmi lety v brazilském vnitrozemí půdu, byla porostlá stromy s tropickým ovocem a křovím. Nad ním se tu a tam tyčila osamělá palma.

Julimar většinu vegetace zlikvidoval, pahýly stromů spálil a začal sázet sóju. Společně s dalšími farmáři vykácel oblast o celkové rozloze větší než Jižní Korea.

Brazílie se katapultovala mezi zemědělské supervelmoci. Stala se největším světovým vývozcem sóji, hovězího masa a kuřat a je významným producentem vepřového a obilovin. To vše díky levné ceně pozemků a liberálnímu přístupu vlády k využívání půdy.

Řada farmářů opustila Amazonii, mimo jiné kvůli světové kritice za kácení v džungli. A přesunula se do státu Tocantins. Zatímco největší země Jižní Ameriky v posledních letech zpomalila tempo ničení deštného pralesa, vystavila nebezpečí jinou důležitou oblast: brazilské campos. Tropickou savanu, která je domovem pro pět procent zvířecích a rostlinných druhů naší planety.

Tato oblast, známá jako Cerrado, přišla za posledních deset let o více než 105 tisíc čtverečních kilometrů původní vegetace, uvádí vláda. To je o polovinu více, než ztratila za stejné období Amazonie, která má přitom třikrát větší rozlohu.

Cerrado tak vzhledem ke své rozloze mizí čtyřikrát rychleji než deštný prales.

Ohrožení i pro zvířata

Následky je možné vidět už dnes. Řeky a potoky vysychají a jejich koryta se plní naplaveninami. Vegetace kolem mizí. Ovlivňuje to i druhou nejdelší brazilskou řeku Sao Francisco, kde úroveň vodní hladiny poklesla jako nikdy předtím v suchých obdobích.

"Odstraňování vegetace může vyvolat pokles úrovně spodní vody," uvedla pro agenturu Reuters Liliana Pena Navalová, profesorka environmentalistiky na Federální univerzitě v Tocantins.

Ohroženi jsou i živočichové, jejichž přirozené životní prostředí v savaně mizí. Včetně velkého papouška ary hyacintového, psa hřivnatého a jaguára. Totéž platí pro tisíce rostlin, hmyzích druhů a dalších zástupců místní flóry a fauny.

"Je to jako požár alexandrijské knihovny," poukazuje na zničení největší knihovny starověku ekoložka Mercedes Bustamanteová z Univerzity v Brasílii. "Ztratíte shromážděné záznamy o vývoji biodiverzity za tisíce let, které už nemohou být získány zpět."

Farmáři ale vidí vše jinak. Další rozvoj Cerrada pokládají za životně důležitý pro zajištění dostatku potravin pro celý svět a prosperitu jejich země. Brazilský zemědělský sektor vzrostl loni o závratných 13 procent, zatímco ekonomika jako celek spíše stagnovala. Schopnost Brazílie rozšiřovat plochu zemědělské půdy s minimálními náklady jí poskytuje výhodu před konkurencí a zajišťuje zemi status důležitého dodavatele.

"Představte si, kolik hladovění by ve světě bylo nebýt brazilských plodin," říká i farmář Julimar.

Velká čínská poptávka

Téměř polovina rozlohy panenského pralesa a savan v Cerradu, které se táhnou od hranice s Paraguayí severovýchodním směrem k Atlantickému oceánu, se v posledních padesáti letech přeměnila na farmy, pastviny a oblasti s městskou zástavbou.

Samotné odlesňování se zpomalilo s nástupem nového tisíciletí, kdy v Brazílii začal sójový boom. Farmáři ale i nadále rozorávají půdu v Cerradu, pohání je poptávka po brazilských plodinách zejména z Číny a dalších asijských zemí. Ty nakupují nejen maso, ale ve velkém i místní sóju, kterou krmí své vepře a kuřata.

Brazilskému exportu navíc pomáhá napětí mezi USA a Čínou. Vývoz sójových bobů do Číny v prvních sedmi měsících letošního roku vzrostl o 18 procent, protože mnoho firem v nejlidnatější zemi světa zrušilo kontrakty s americkými dodavateli.

Padesátiletý farmář Julimar Pansera je dnes vlastníkem téměř padesáti kilometrů čtverečních pozemků, na kterých pěstuje převážně sóju. Zaměstnává na plný úvazek dvacet zemědělských dělníků. Tento rok počítá se ziskem ve výši pěti milionů reálů (27 milionů korun).

Většinu této sumy chce znovu investovat do rozšíření své farmy. Akr půdy (0,4 hektaru) stojí v přepočtu jen pět a půl tisíce korun.

Farmáři jako mocní politici

A nejde jen o nízkou cenu půdy. Brazílie v posledních třiceti letech podporuje rozvoj zemědělství nejrůznějšími způsoby: investuje třeba do výzkumu hnojiv a nových odrůd sóji, které jsou schopné růst v tropech.

"Zemědělství v Cerradu dostalo Brazílii na vyšší úroveň," tvrdí ministr Blairo Maggi. Ten je v zemi znám jako "sójový král". Jeho rodina vlastní jednu z největších plantáží na světě. Získal díky ní majetek v hodnotě několika miliard dolarů.

Brazilští farmáři se v uplynulých letech stali významnou politickou silou v zemi. Blok stran, které kontrolují, ovládá dvě pětiny brazilského Kongresu, a lze proto hovořit o "zelené revoluci", byť ne ve smyslu ochrany přírody. Země díky nim oklestila starší zákony na ochranu životního prostředí.

Největší savana Jižní Ameriky přitom absorbuje obrovské množství oxidu uhličitého, který přispívá ke globálnímu oteplování. Vědci varují, že situace v Cerradu dosáhla zlomového bodu a může zhatit úsilí země dodržet závazky vyplývající z Pařížské dohody o změně klimatu.

"Existuje velké riziko, že změnu klimatu ovlivní expanze zemědělství v Cerradu," tvrdí Ane Alencarová, ředitelka nevládní organizace Amazonský institut pro environmentální výzkum (IPAM).

Ekosystémy v ohrožení

Cerrado nepřitahovalo v minulosti pozornost ochránců životního prostředí v takové míře jako Amazonie. Drtivá většina lidí si neuvědomuje, že jejich steaky pocházejí z hovězího dobytka krmeného sójou, která se tu pěstuje

Ekosystémy v Cerradu jsou přitom pod obrovským tlakem. Více než tři stovky živočišných a rostlinných druhů v oblasti jsou ohroženy vyhynutím. K nim by mohl brzy patřit i nandu pampový, který přišel o podstatnou část svého přirozeného životního prostředí, v němž by mohl hnízdit a vychovávat mláďata.

Několik desítek organizací na ochranu životního prostředí včetně Greenpeace nebo Světového fondu na ochranu přírody (WWF) proto loni přitlačilo na velké nadnárodní společnosti, aby pomohly zachránit Cerrado.

Zatím se k iniciativě připojilo šest desítek řetězců, jako je McDonald's, Unilever nebo Walmart. Nizozemská společnost Louis Dreyfus se stala v červnu prvním velkým obchodníkem s komoditami, který oznámil, že přestává nakupovat sóju vypěstovanou na nově odlesněné půdě.

Julimar Pansera vidí věci jinak. Tvrdí, že bez dalšího růstu zemědělské výroby nemá příhraniční oblast Matopiba budoucnost. Plánuje, že sójou osází dalších 180 hektarů nově získaných pozemků.

"Na rozvoj tu čeká obrovská plocha půdy," říká. "Tohle bude jedno z center brazilského zemědělství."

Video: Satelit ukázal, že každoročně opustí Afriku 182 milionů tun prachu. Většina dopadne na amazonskou pánev

Pozorování prováděná od roku 2007 do roku 2013 pomocí satelitu Calipso ukázala, že každoročně opustí Afriku v průměru 182 milionů tun prachu. Většina z něho dopadne na amazonskou pánev. | Video: NASA |  02:21

autoři: Zahraničí, Reuters | 1. 9. 2018 19:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama