Bratislava - Slovenská vláda představila plán, který by měl vůbec poprvé řešit problémy sociálně vyloučených romských osad.
Na Slovensku jich existuje zhruba sedm stovek, žije v nich asi 200 tisíc lidí, z toho čtyřicet procent jsou děti.
Vláda Ivety Radičové podmínky v těchto lokalitách označuje za nedůstojné a absolutně nepřiměřené 21. století.
Jedná se o legislativní záměr s cílem integrovat tyto segregované romské osady do společnosti. Projekt vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci se zástupci nevládního sektoru, kteří se problémem zabývají.
Hlavní důraz klade plán na vzdělávání dětí, přímé zapojení lidí ze sociálně vyloučených lokalit, na aktivitu obcí a komunitních center.
Vláda návrh projedná v září, některé pasáže zveřejnil on-line deník Aktuálne.sk.
V kruhu chudoby
Návrh nové legislativy přesně vymezuje, co to vlastně je sociálně vyloučené společenství. Charakterizují ho uzavřenost a fakt, že ani aktivní jedinci nemají možnost vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby, začínají se u nich projevovat anomální vzorce chování a patogenní jevy.
Prohloubená chudoba následně přináší fatalismus, orientaci na přítomnost, nízké vzdělání a slabou kontrolu emocí.
Aktivně se mají podle návrhu zapojit především obce. Každá, které se uvedená problematika týká, bude muset vypracovat plán sociální inkluze, plán začlenění "svých chudých" do společnosti.
Obce se budou moci na základě svých plánu ucházet o finanční podporu z veřejných zdrojů, aby mohly své záměry uvést do praxe.
Škola podmínkou
Důležitým bodem je vzdělávání. Výše sociálních dávek pro příslušné rodiny má napříště záviset od toho, jak děti budou docházet do školky a školy.
Chybu při vzdělávání v těchto lokalitách ale přiznává i stát. Systém nezohledňuje kulturní specifika, problémem je velmi malý počet dětí z vyloučených komunit navštěvujících školky, stejně tak jako umisťování žáků z chudých romských rodin do speciálních tříd a škol.
Návrh předpokládá zvýšení kapacity mateřských škol v blízkosti sociálně vyloučených společenství. Mateřské školy budou mít od státu povinnost přijímat děti z osad.
Školy a školky mají dostávat dotace například na podporu výchovy ke stravovacím návykům dítěte. Posílena bude role asistentů učitele.
Změny čekají i bytovou politiku. Podle vládního materiálu bude třeba realizovat takové aktivity, které v otázce bydlení povedou "k rozptylu koncentrované chudoby, omezení ghetoizace a integraci obyvatel sociálně vyloučených společenství do většinové společnosti."
Dům si postavte
Možnost získat sociální bydlení má záviset od tzv. zásluhovosti rodiny. To spočívá například v tom, že na výstavbě infrastruktury nebo obydlí se budou muset podílet i jejich budoucí majitelé.
Dluhy za bydlení si neplatiči budou muset odpracovat, s obcemi se přitom musí dohodnout na splátkovém kalendáři.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se zaměří také na zdraví ve vyloučených komunitách. Průměrná délka života je v osadách podle statistik o třináct roků nižší než ve většinové společnosti.
Vláda chce věnovat pozornost zdravotní výchově a prevenci nemocí. Mají být zřízena střediska osobní hygieny a rozšířeno očkování.
Návrh také počítá s možností bezplatného dobrovolného přístupu k hormonální antikoncepci či bezplatnou dobrovolnou sterilizaci.
