"Volím poprvé od roku 1998. Situace je už velice špatná. Nechci, aby se do vlády dostali Kotlebovci," vysvětluje Lucie Lučanská. Na mysli má krajně pravicovou stranu Kotlebovci - Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se v průzkumech pohybuje na třetím místě.
Lučanská žije v Praze už 17 let a letos poprvé využila možnost volit korespondenčně. Zaregistrovala se přes portál Srdcem doma. To je slovenské občanské sdružení, které provozuje mobilní aplikaci a webovou stránku, přes niž se voliči v zahraničí jednoduše přihlásí na příslušném úřadě a podají žádost o volby poštou.
Tuto možnost mají Slováci žijící v zahraničí jen u voleb do Národní rady, v prezidentských a krajských volbách lze hlasovat pouze na Slovensku. Před čtyřmi roky tuto možnost využilo celkem 17 278 lidí. Letos jich zřejmě bude několikanásobně víc.
Přesná čísla budou jasná až po volbách, kdy kompletní statistiky zveřejní ministerstvo vnitra a jednotlivé obce. Už teď ale iniciativa Srdcem doma eviduje podle slovenského deníku Pravda přes 47 tisíc žádostí a Slovensko.Digital, nabízející stejnou službu, skoro 39 tisíc. To je celkem více než 86 tisíc Slováků, kteří projevili zájem volit ze zahraničí.
Podle odhadů žije v zahraničí asi 300 tisíc slovenských občanů. Ti, co chtěli hlasovat v parlamentních volbách, museli své hlasy poslat už v polovině února.
Pravidelně tuto možnost využívá například Ivan Vacula, který v Praze žije už od studií, tedy celkem 14 let. "I když na Slovensku nežiji, není mi tamější politická situace lhostejná. Tentokrát to moc optimisticky nevidím, protože se do parlamentu pravděpodobně dostane Lidová strana Naše Slovensko a to vnímám jako velký problém," svěřil se serveru Aktuálně.cz.
Dobrá zpráva pro opozici
Sílu hlasů ze zahraničí si uvědomují i politici. V Česku pracují nebo studují tisíce Slováků a i na ně se zaměřila letošní kampaň opozičních stran. Kandidáti z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Za lidi, PS/Spolu a Svoboda a solidarita (SaS) uskutečnili před dvěma týdny v Praze společnou debatu.
Oproti tomu vládní strana Směr-SD se zaměřuje na jiné voliče. Slovenský premiér Peter Pellegrini v polovině února vyzýval obyvatele slovenských regionů, aby se zúčastnili voleb a nenechali o nich rozhodnout Slováky z ciziny nebo slovenské metropole. Právě mezi nimi je podpora Směru nejnižší. V Bratislavě, kde je nejvyšší životní úroveň ze všech regionů Slovenska, Směr ve volbách do sněmovny v roce 2016 zaznamenal výrazně horší výsledek než v průměru za celou zemi.
Aktuálně v posledním průzkumu před volbami se Směr umístil po 15 letech až na druhém místě, kam ho odsunulo opoziční hnutí OLaNO. Z dotazování také vyplývá, že velký počet voličů nechává své rozhodnutí až na poslední chvíli. A zatímco zpočátku rychle rostla podpora Mariana Kotleby a jeho Lidové strany Naše Slovensko, kterým se dařilo oslovit prvovoliče, v posledních týdnech je doháněly opoziční strany.
Odborníci předpokládají, že právě nerozhodní voliči si vyberou s největší pravděpodobností opozici. A Kotleba ani Směr Roberta Fica s hlasy ze zahraničí počítat nemohou.
Pořád cítím, že jsem Slovák
Ke Slovákům hlasujícím poštou je nutné připočíst ještě ty, kteří žijí v zahraničí, často v Česku, ale jeli osobně volit na Slovensko.
Osmadvacetiletý Samuel Kolesár, který v České republice žije už devět let, to tak dělá pravidelně. Volí v Bratislavě, a tak mu cesta, na kterou se vydává se svými slovenskými přáteli, netrvá dlouho. "I když žiji v Praze, pořád cítím, že jsem Slovák. A myslím si, že volby mohou přispět k nějaké změně," vysvětluje.
"Pro mě osobně je důležité to, aby Slovensko zůstalo zakotvené na Západě. Ještě před pár lety bych řekl, že je to dané a nebude se to měnit, ale poslední dobou se to možná začíná lámat. Věci, které v poslední době vyšly na povrch jako činnost podnikatele Mariana Kočnera, vražda novináře Jána Kuciaka a napojení politiků na mafii, jsou hrozné. V neposlední řadě se mi také nelíbí, že stoupá podpora krajní pravice," dodává.
Nejde ale jen o Slováky žijící v Česku. Odvoleno má například až z dalekého Tokia i Jana Rojčeková. V Japonsku žije tři roky, ale dění na Slovensku sleduje, protože počítá s tím, že se jednou vrátí. "Na Slovensku mi záleží. Korupce a zločin sahající až do nejvyšších pater politiky nemá co dělat ve vyspělé demokracii," kritizuje stávající situaci v domovině čtyřicetiletá právnička.
Všichni oslovení voliči se pak shodují, že od voleb očekávají stejně jako většina Slovenska změnu. "Já jsem optimista," přitakává Samuel Kolesár. "A i když to nebude hladká jízda, má podle mě současná opozice co nabídnout. Už jsme ve stavu, kdy jakákoliv změna bude dobrá. Horší už to být nemůže."