Vládní koalice původně prosadila zejména snížení trestních sazeb za korupci či ekonomickou kriminalitu, zrušení elitního útvaru prokuratury a obecné zkrácení promlčecích dob.
Opozice a odborníci během jednání sněmovny upozornili, že například znásilnění bude promlčeno už po deseti letech místo nynějších 20 let. Zástupci vládní koalice tuto změnu obhajovali kromě jiného tím, že má motivovat ženy nahlašovat znásilnění.
Následně ovšem premiér Fico navrhl prezidentce Zuzaně Čaputové, aby novelu vetovala v zájmu zachování stávající promlčecí doby u vybrané skupiny závažných trestných činů, včetně znásilnění. Čaputová, která předlohu zákona dříve kritizovala, novelu ale podepsala, což zdůvodnila tím, že chce, aby ústavní soud měl dostatek času na její přezkoumání. Prezidentka zpochybňuje oprávněnost projednání materiálu ve zrychleném režimu i samotné značné změny v trestním právu. Vlastní podněty k velké novele trestního zákoníku podala opozice.
Ficova vláda nyní chce, aby parlament ve zrychleném režimu schválil zachování nynější promlčecí doby u některých zločinů, kromě jiného u trestných činů znásilnění, obchodování s lidmi, zabití či v případech výroby dětské pornografie.
"Ficova vláda uznala svou hloupou chybu při změně promlčecích dob u znásilnění. Narazili, a proto nyní ustupují. Zdaleka jsme ovšem nevyhráli, protože celá promafiánská novela trestního zákoníku je nebezpečná. Proto musíme bojovat dál," uvedl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka. Také další představitelé opozice řekli, že v platnost má vstoupit řada kritizovaných změn trestního práva.
Již schválené změny trestního práva Ficova vláda obhajovala snahou sladit pravidla s jinými evropskými zeměmi, zrušení úřadu speciální prokuratury zase zdůvodňuje jeho údajnou podjatostí. Opozice naopak tvrdí, že cílem reforem je dosáhnout beztrestnosti pro osoby blízké nynější vládní koalici. Úřad speciální prokuratury vykonává dozor mimo jiné nad vyšetřováním různých kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-SD, ve kterých byly obviněny nebo již odsouzeny desítky lidí.
Opozice a vláda se dostaly do sporu i ohledně samotného přezkoumání novely trestního zákoníku ústavním soudem. Opoziční strany tvrdí, že představitelé vládní koalice záměrně zdržují zveřejnění schváleného zákona ve Sbírce zákonů, což je podle dosavadní praxe podmínkou k tomu, aby ústavní soud mohl normu přezkoumat. Ministr spravedlnosti Boris Susko (Směr-SD) pomalý postup ohledně zveřejnění rozsáhlé novely trestního zákoníku a souvisejících předpisů zdůvodnil snahou předejít chybám v textu.
Úřad evropského veřejného žalobce v prosinci uvedl, že slovenský vládní návrh změn v trestním právu znamená vážné nebezpečí narušení principů právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil vůči Slovensku kritickou rezoluci. Evropská komise dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.
