Poslední desítky vojáků dnes odešly slavnostně do civilu v Bratislavě.

Po úplné profesionalizaci by měla mít slovenská armáda dvacet čtyři a půl tisíce vojáků, desetinu zaměstnanců mají tvořit ženy. Do pěti let navíc armáda plánuje, že opustí 60 z 84 posádek.

K odvodu pouze do války

K odvodu půjdou mladí Slováci jenom v případě válečného stavu. Profesionální armáda má být podle nové bezpečnostní strategie Slovenska do roku 2010 připravena sloužit s většími jednotkami na dvou mezinárodních misích současně. Do roku 2015 má být armáda připravena k nasazení do všech typů operací NATO.

Slovenští vojáci nyní slouží v Iráku a Afghánistánu, v obou zemích je přes 160 vojáků. Slováci působí také v Kosovu nebo na Golanských výšinách. Do mezinárodních akcí nabízí nyní Slovensko především protichemické jednotky, ženisty nebo vojenskou policii.

Nakonec to šlo rychleji

Původně se měla slovenská armáda profesionalizovat až od konce příštího roku, nakonec se politici rozhodli konec povinné vojenské služby uspíšit. Většina politických stran byla pro vznik plně profesionální armády i v novém termínu.

"Armáda je na změnu připravená," uvedl například člen parlamentního výboru pro obranu Robert Kaliňák z opoziční strany Smer. Proti vzniku profesionální armády byli pouze komunisté.

První byli Britové

První profesionální armádu v Evropě měla Velká Británie, a to už od roku 1962. Postupně povinnou vojenskou službu zrušily Belgie, Nizozemsko, Francie, Španělsko a Slovinsko. Minulý rok oznámily vznik profesionální armády Maďarsko a Česko.

Itálie chce skončit s povinnou vojenskou službou příští rok. Povinná vojenská služba zůstává například v Dánsku, Finsku, Rakousku nebo Polsku.