Bratislava - Slovenští poslanci napodruhé podle očekávání schválili navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF). Zvedlo pro něj ruku 114 ze 147 přítomných zákonodárců, 30 bylo proti, tři se zdrželi.
Návrh prošel díky nejsilnější straně v parlamentu, opozičnímu Smeru-SD někdejšího premiéra Roberta Fica. Krátce před eurovalem sněmovna souhlasila se zkrácením volebního období. Zemi tak příští rok v březnu čekají předčasné volby.
Slovensko spěje k volbám poté, co v úterý padl koaliční kabinet premiérky Ivety Radičové. Té zlomilo vaz právě hlasování o takzvaném eurovalu.
Proti jeho schválení totiž byla jedna z koaličních partají - liberální Svoboda a Solidarita (SaS). A připojila se i opozice, jíž ovšem šlo o sesazení Radičové.
Předseda Smeru-SD Fico vzápětí oznámil, že při opakovaném hlasování zvednou pro fond ruku i jeho poslanci. A také tak učinili.
Vládní SaS Richarda Sulíka byla proti eurovalu - a tím pádem i proti záchraně krizí zmítaného Řecka - i tentokrát. Více peněz pro Řeky odmítla také Slovenská národní strana (hlasování se zdržel jen její předseda Ján Slota) a tři členové Občanské konzervativní strany (OKS).
Šéf revoltující SaS Richard Sulík byl poté poslanci odvolán z křesla předsedy parlamentu. Ten svůj vyhazov komentoval slovy, že je to daň za jeho principiální postoj.
Sulík označil dnešek za černý den pro Slováky. "Nějaké příkazy z Bruselu jsou silnější než suverénní parlament," řekl.
"Ačkoliv cena je vysoká, jsem rád, že Slovensko nakonec dostálo svým závazkům a neblokuje tento nástroj na zamezení krize pro eurozónu," uvedl ministr financí Ivan Mikloš po hlasování sněmovny.
SaS: Euroval poženeme k soudu
Sulíkova strana ovšem od počátku možnost opětovného hlasování sněmovny zpochybňuje. A ještě před hlasováním pohrozila, že bude v případě ratifikace dokumentu usilovat o přezkoumání postupu ústavním soudem. Proti tvrzení liberálů se vzápětí postavili představitelé koalice i Smeru.
Změna fungování EFSF má charakter mezistátní dohody. Někteří ústavní právníci se už dříve vyjádřili, že sněmovně nic nebrání o posílení eurofondu hlasovat opakovaně i bez šestiměsíční lhůty mezi hlasováním, jak se to vyžaduje v případě neschválení zákonů.
SaS si ale krátce před zahájením schůze sněmovny přizvala známého ústavního právníka Jána Drgonce. Ten uvedl, že parlament po neschválení dokumentu o posílení pravomocí eurofondu znovu o tomto bodu hlasovat nemůže.
Odvolal se na ústavu, podle které parlament může postupovat jen v souladu se zákony, které ale opakované hlasování o mezistátní dohodě nezmiňují.
Šéf liberálů Sulík ohlásil, že jeho strana se v případě schválení dokumentu pokusí celou proceduru napadnout u soudu, což by prý mohlo vést k zrušení ratifikace.
Na podání k ústavnímu soudu je potřebný souhlas alespoň 30 poslanců, které SaS nemá. Liberálům ale přislíbila pomoc nejmenší opoziční strana SNS, která s eurofondem rovněž nesouhlasí.
Blahopřeji Slovensku, vzkázal Barroso
Představitelé Evropské unie i řady jejích členských zemí rozhodnutí slovenského parlamentu podpořit rozšíření záchranného fondu eurozóny uvítali. Negativní hlasy se ozývaly jen od předáků populistických nebo protievropských stran. Informovaly o tom tiskové agentury.
"Chtěl bych při této příležitosti poblahopřát Slovensku. Je to důležité rozhodnutí pro celou Evropu," prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso na tiskové konferenci v bulharské Sofii.
Také šéf EFSF Klaus Regling krok Bratislavy ocenil, protože tím fond nabývá větší akceschopnosti.
"Jsem si jist, že nyní máme dost síly postupovat tak, jak to trhy potřebují," řekl na tiskové konferenci v portugalském Lisabonu v souvislosti se summitem EU připravovaným na 23. října, který se má postupem eurozóny zabývat.
