Skoti chtějí nezávislost. EU přemítá, co by to přineslo

Petr Jemelka Petr Jemelka
27. 11. 2013 22:40
Referendum čeká Skotsko příští rok. Co se stane po případném ano?
Rodí se Evropská unie autonomních oblastí?
Rodí se Evropská unie autonomních oblastí? | Foto: Aktuálně.cz

Edinburgh - Separatisté v úterý představili "manuál" vzniku samostatného Skotska.

Co by nastalo v případě, že by se Skoti 18. září 2014 v referendu vyslovili pro vystoupení ze Spojeného království?

Tak například Brusel se už nechal slyšet, že pokud Skotsko vyhlásí nezávislost, přijde automaticky o členství v Evropské unii. Pokud bude chtít vláda nového státu do EU zpět (což už tamní politici deklarovali), nějakou dobu to potrvá.

Skotové nicméně uklidňují, že by sice začali vydávat vlastní pasy, ovšem na hranicích s Anglií by nezačaly kontroly, a tak by se pro cestovatele z Čech ani zbytku Evropské unie nic neměnilo.

Nová pravidla

V klidu by mohli zůstat rovněž studenti, kteří by na sever souostroví rádi zamířili za vzděláním. Tamní školství už se totiž liší v současnosti a žádné další změny by nastat neměly. Stejně je tomu u justice.

Pravidla by se ale mohla změnit pro obchodníky. Partnerem při jednáních by se logicky staly nově vznikající skotské úřady či instituce a cizinci - Čechy nevyjímaje - by museli počítat s tím, že si pětimilionová země určí vlastní pravidla.

Zároveň by se mohly změnit i přistěhovalecké předpisy a s nimi se pojící pravidla pro udělování pracovního povolení.

Výhoda pro investory

Z dokumentu Budoucnost Skotska, jenž představil skotský první ministr Alex Salmond, vyplývá, že by chtěla vláda nového státu stanovit nižší korporátní daně, což by bylo výhodné pro investory.

Skotsko samostatné? Ve sportu už to platí.
Skotsko samostatné? Ve sportu už to platí. | Foto: Reuters

Z hlediska vojenské spolupráce by rozdělení monarchie znamenalo největší změnu v tom, že by strategicky výhodně postavené Skotsko ve svých vodách přestalo tolerovat ponorky s jadernými hlavicemi Trident a vytvořilo by si vlastní jednotky. Armáda Jejího Veličenstva by tím citelně oslabila.

Co se týče celoevropského hlediska, znamenal by rozpad Spojeného království rozmělnění druhé nejsilnější ekonomiky Evropy a šestého nejsilnějšího hospodářství světa.

Hrozilo by navíc další štěpení monarchie.

Poprvé v historii

V historii Evropské unie by to zároveň bylo vůbec poprvé, kdy by se rozpadl členský stát. Z toho by pramenila nutnost učinit mnoho precedentních rozhodnutí.

Podle serveru EU Observer by bylo s největší pravděpodobností nutné existenci nového státu uznat všemi členskými státy.

Nejvíc práce by však čekalo ostrovany. "Jen při rozdělení Československa v roce 1992 bylo potřeba uzavřít 30 smluv a napsat 12 000 právních předpisů," připomíná Robert Hazell, expert na ústavní právo z University College v Londýně.

Z geopolitického hlediska by rozdělení Spojeného království mohlo znamenat posílení snah o odtržení dalších autonomních území v Evropě, například Baskicka či Katalánska.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Nálety v povstaleckých oblastech Sýrie usmrtily 20 lidí, tvrdí Syrské organizace pro lidská práva

Nálety syrské a ruské armády v sobotu v povstaleckých oblastech v Sýrii usmrtily nejméně 20 civilistů, mezi mrtvými je osm dětí. S odvoláním na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva o tom informovala agentura Reuters. Při leteckých úderech na pět vesnic v oblasti Idlibu na severozápadně země rovněž utrpělo několik lidí zranění.

Čtyři civilisté včetně jednoho dítěte přišli o život ve vesnici Bára na jihu Idlibu, který mají z větší části stále pod kontrolou odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada. Reportér agentury AFP popsal, jak se záchranáři snažili dostat k obětem v troskách dvoupatrového domu, který se po náletu zřítil.

Nejméně devět lidí pak zemřelo při útoku na tržiště ve vesnici Baljún a další dva civilisté zahynuli v oblasti Džabal Závíja na jihovýchodě Idlibu. Barelové bomby svržené z vrtulníků usmrtily pět civilistů, včetně tří dětí, ve vesnici Abadíta. Barelové bomby jsou většinou sudy naplněné výbušninami a šrapnely.

Současné boje jsou nejprudší od srpna, kdy bylo sjednáno příměří. Vojsko o provincii začalo bojovat v dubnu a do srpna byla provincie terčem mnoha náletů syrského letectva i jeho ruských spojenců. OSN odhaduje, že od dubna opustilo domovy na 400 tisíc lidí. Sporadické boje pokračovaly i po srpnu a SOHR tvrdí, že od té doby přišlo o život na 160 civilistů.

Další zprávy