reklama
 
 

Skoti chtějí nezávislost. EU přemítá, co by to přineslo

27. 11. 2013 22:40
Referendum čeká Skotsko příští rok. Co se stane po případném ano?

Edinburgh - Separatisté v úterý představili "manuál" vzniku samostatného Skotska.

Co by nastalo v případě, že by se Skoti 18. září 2014 v referendu vyslovili pro vystoupení ze Spojeného království?

Tak například Brusel se už nechal slyšet, že pokud Skotsko vyhlásí nezávislost, přijde automaticky o členství v Evropské unii. Pokud bude chtít vláda nového státu do EU zpět (což už tamní politici deklarovali), nějakou dobu to potrvá.

Skotové nicméně uklidňují, že by sice začali vydávat vlastní pasy, ovšem na hranicích s Anglií by nezačaly kontroly, a tak by se pro cestovatele z Čech ani zbytku Evropské unie nic neměnilo.

Nová pravidla

V klidu by mohli zůstat rovněž studenti, kteří by na sever souostroví rádi zamířili za vzděláním. Tamní školství už se totiž liší v současnosti a žádné další změny by nastat neměly. Stejně je tomu u justice.

Pravidla by se ale mohla změnit pro obchodníky. Partnerem při jednáních by se logicky staly nově vznikající skotské úřady či instituce a cizinci - Čechy nevyjímaje - by museli počítat s tím, že si pětimilionová země určí vlastní pravidla.

Zároveň by se mohly změnit i přistěhovalecké předpisy a s nimi se pojící pravidla pro udělování pracovního povolení.

Výhoda pro investory

Z dokumentu Budoucnost Skotska, jenž představil skotský první ministr Alex Salmond, vyplývá, že by chtěla vláda nového státu stanovit nižší korporátní daně, což by bylo výhodné pro investory.

Z hlediska vojenské spolupráce by rozdělení monarchie znamenalo největší změnu v tom, že by strategicky výhodně postavené Skotsko ve svých vodách přestalo tolerovat ponorky s jadernými hlavicemi Trident a vytvořilo by si vlastní jednotky. Armáda Jejího Veličenstva by tím citelně oslabila.

Co se týče celoevropského hlediska, znamenal by rozpad Spojeného království rozmělnění druhé nejsilnější ekonomiky Evropy a šestého nejsilnějšího hospodářství světa.

Hrozilo by navíc další štěpení monarchie.

Poprvé v historii

V historii Evropské unie by to zároveň bylo vůbec poprvé, kdy by se rozpadl členský stát. Z toho by pramenila nutnost učinit mnoho precedentních rozhodnutí.

Podle serveru EU Observer by bylo s největší pravděpodobností nutné existenci nového státu uznat všemi členskými státy.

Nejvíc práce by však čekalo ostrovany. "Jen při rozdělení Československa v roce 1992 bylo potřeba uzavřít 30 smluv a napsat 12 000 právních předpisů," připomíná Robert Hazell, expert na ústavní právo z University College v Londýně.

Z geopolitického hlediska by rozdělení Spojeného království mohlo znamenat posílení snah o odtržení dalších autonomních území v Evropě, například Baskicka či Katalánska.

autor: Petr Jemelka | 27. 11. 2013 22:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama