Praha - Nejen českou společností hýbe v poslední době téma sexuálního zneužívání v některých katolických kruzích. V Rakousku, Německu, Itálii či Irsku se v médiích objevují na toto téma další a další zprávy.
Církevní představitelé, kteří se původně za zveřejňované informace jen omlouvali, se nyní začínají i ohrazovat. Zpravodajství na téma sexuálního zneužívání se podle nich podobá předem připravené diskreditační kampani. Objevil se i pojem morální panika.
"U nás to ale nevyvolává takové emoce jako v silně katolických zemích," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog náboženství Dušan Lužný.
A.cz: Řekl byste, že současné dění kolem sexuálního zneužívání v katolických kruzích vykazuje známky tzv. morální paniky?
Na rozdíl od některých zahraničních kolegů nejsem zcela přesvědčen, že v tomto případě jde o morální paniku, protože zveřejňované informace nevyvolávají mezi lidmi všeobecný strach či panické reakce. Aby se nějaký jev stal součástí morální paniky, musí být prezentován jako všeobecné zlo, jako něco, co ohrožuje celou společnost.
Současně ale platí, že musíme rozlišovat situaci v silně katolických zemích, jakými jsou např. Itálie, Rakousko, Irsko či Polsko, a situací v ČR. Zatímco u nás tyto informace zatím nevyvolávají silné emoce, ve výše zmíněných zemích zveřejněné informace mají silnější dopad na veřejnost.
Nechci také tvrdit, že celé téma není médii nadhodnocováno. Média se této kauzy drží, protože jde o "atraktivní" téma, v němž dochází ke spojení sexu a náboženství, což jsou témata dosti zajímavá sama o sobě. Jejich spojování má navíc příchuť bulvárního skandálu, a dobře se tedy "prodává".
A.cz:Podle čeho se taková morální panika dá poznat?
Morální panika je snaha líčit jeden dílčí problém jako problém celé společnosti, přitom je důležité, že tento problém je popisován jako vážné ohrožení, ačkoliv tomu tak není. V současnosti jsou hlavními hybateli této paniky média. Ale v médiích se dá jen obtížně poznat, co je vykonstruované a co je reálné. Koneckonců ale platí, že jestliže nějaký problém (byť vykonstruovaný) začne být veřejností vnímán jako reálný, stává se skutečně reálným, tedy že má dopad na myšlení a konání lidí. Dobrým způsobem, jak se morální panice bránit, je začít používat vlastní mozek, a to jak u novinářů, tak i u příjemců mediálních sdělení.
A.cz: Morální panika by se mohla strhnout už jen okolo tématu sexuálního zneužívání v církvi obecně. Ta současná vlna se však už několikrát pokusila zasáhnout i osobu papeže. Jak si to vysvětlujete?
Instituce papeže (jako nejvyššího představitele nadnárodního náboženství, které je rozšířeno po celé zeměkouli) je z tohoto hlediska velmi přitažlivá. Pozice papeže je výjimečná, protože papež není "jen" nejvyšším představitelem a ikonou katolicismu. Je přímo náměstkem Ježíše Krista na zemi a je přímým pokračovatelem a nástupcem sv. Petra, který vytvořil křesťanskou církev.
Objeví-li se tedy jakákoliv "problematická" informace o papeži, pak použití této informace je velmi lákavé. Nelze samozřejmě vyloučit jistou škodolibost těch, kteří z nějakého důvodu nemají římskokatolickou církev či instituci papežství v oblibě. Tito lidé mohou mít z dnešní situace radost, protože celá kauza může skutečně snížit legitimitu papeže a poškodit obraz celé církve. A nejen to, může poškodit veřejné vnímání jakéhokoliv náboženství.
A.cz: Byly zveřejněny i názory, že současné mediální zobrazování katolické církve je dopředu naplánovaným záměrem. Účelem má být diskreditace katolické církve, příp. papeže. Co si o tom myslíte?
Nevěřím tomu, protože téma sexuálního zneužívání v církvi není novým tématem. Informace o tomto jevu se objevují již delší dobu, ale současná fáze celé kauzy je specifická tím, že je do ní vtažen i nejvyšší představitel církve. Pokud by šlo o předem připravený záměr, pak by byla celá kauza připravena "lépe", tedy objevovala by se i jiná témata, která by se v určité chvíli s tématem sexuálního zneužívání propojila.
A.cz: Diskuze kolem jakých témat v české společnosti ještě podle vás nese znaky morální paniky?
Pokud zůstaneme v oblasti náboženství, pak zcela jistě existuje morální panika ve vztahu k působení netradičních náboženských skupin. Ty jsou prezentovány jako nebezpečné sekty, které ohrožují jednotlivce, rodiny a celou společnost. V poslední době je silná morální panika také ve vztahu k islámu, kdy politici a média hovoří o hrozbě islamizace Evropy. Ale zde se ukazuje, že hrozba islamizace je do značné míry součástí širší kampaně proti současné podobě Evropské unie. V jiných oblastech je vyvolávána morální panika ve vztahu k národnostním menšinám, cizincům a alternativním způsobům života.
