Nikósie - Nejvyšší představitelé obou částí rozděleného Kypru zahájí 3. září přímé rozhovory o sjednocení.
K výsledné dohodě se pak ve dvou separátních referendech vyjádří i sami obyvatelé.
Termín historických rozhovorů, jež mohou vést k obnovení jednoty středomořského ostrova po 34 letech, byl oznámen po dnešní dvouhodinové schůzce prezidenta řecké části Kypru Demetrise Christofiase s jeho severokyperským tureckým protějškem, Mehmetem Alim Talatem.
Oba politici také souhlasili s vytvořením horké linky, která jim umožní zůstat trvale ve spojení.
Čtěte také: Další pokus o sjednocení Kypru začal. Úspěch je blízko
"Oboustranně přijatelné řešení"
Setkání na starém nikosijském letišti v nárazníkové zóně zprostředkoval šéf mise OSN na Kypru Taye-Brook Zerihoun.
Ten také potvrdil, že cílem avizovaných rozhovorů bude "najít oboustranně přijatelné řešení kyperského problému, které by zajistilo ochranu základních a legitimních práv a zájmů pro kyperské Řeky i Turky".
Kypr se v roce 1974, po Aténami zosnovaném puči a následné invazi turecké armády, de facto rozdělil na dvě části - řecký jih (asi dvě třetiny celého ostrova) a turecký sever. Kyperští Turci v roce 1983 vyhlásili ve své části nezávislost, tu však s výjimkou Ankary nikdo neuznal.
Zatím poslední plán na sjednocení Kypru, který v roce 2004 předložil tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan, ztroskotal na zamítavém výsledku referenda v řecké části ostrova.
Kyperští Turci se sice ve vlastním plebiscitu vyslovili jasně pro, přesto do Evropské unie v květnu téhož roku vstoupili jen jejich kyperskořečtí sousedé, kteří v očích mezinárodního společenství nadále reprezentují celý ostrov.
Pokračující rozdělení Kypru také představuje zásadní překážku pro případný vstup Turecka do Evropské unie.
Čtěte reportáž: Hledání kořenů v turecké části Kypru