Amsterdam/Manila - Předák filipínských maoistických povstalců José María Sison, který stál před téměř 40 lety u zrodu nejstaršího dosud probíhajícího komunistického povstání v Asii, je znovu volný.
Nizozemský soud dnes nařídil úřadům, aby jej okamžitě propustily z haagské věznice Scheveningen , kam byl převezen po svém zatčení koncem minulého měsíce.
Více o Sisonovi a jeho případu ČTĚTE ZDE
"Soud dospěl k závěru, že předložený důkazní materiál neobsahuje dostatek indícií, jež by svědčily o tom, že obviněný se během svého pobytu v Nizozemí skutečně podílel na zločinech, z nichž byl obžalován, v úzké spolupráci s jejich pachateli na Filipínách," píše se v rozhodnutí soudu.
Prokuratura: Nevzdáváme to
Nizozemská prokuratura obvinila 68letého profesora literatury, který žije už dvacet let v exilu ve městě Utrecht, že právě na jeho příkaz byl v roce 2003 v Manile zavražděn Romulo Kintanar a o rok později Arturo Tabara.
Oba muži svého času patřili ke špičkám povstalecké Nové lidové armády (NPA), kterou Sison v roce 1969 založil jako ozbrojené křídlo jím oživené Komunistické strany Filipín (CPP). V 90.letech však ustavili vlastní frakci a se svými spolubojovníky z NPA se rozešli.
Mluvčí nizozemské prokuratury Wim de Bruin se nechal slyšet, že se jeho úřad proti rozhodnutí soudu odvolá a žalobu prozatím nestahuje. Podnět k trestnímu stíhání Sisona vzešel ze strany vdov obou zavražděných, které žijí na Filipínách.
Sison dnes oficiálně působí jako vrchní politický poradce Národní demokratické fronty (NDF), která zastřešuje většinu revolučních komunistických organizací působících na Filipínách včetně NPA. Popírá však, že by povstalce přímo řídil.
Zdrženlivé reakce v Manile
Poradce filipínské prezidentky pro otázky národní bezpečnosti Norberto Gonzales nechtěl v Manile rozhodnutí nizozemského soudu komentovat s tím, že proces ještě neskončil.
Zároveň oznámil, že nechall posílit bezpečnost obou vdov i některých nejmenovaných úředníků, kteří jim s přípravou trestního oznámení pomáhali.
"Nařídil jsem zvýšenou osobní ochranu pro obě ženy i některé další jedince, kteří by se mohli stát objektem pomsty ze strany NPA. Obdrželi jsme informace z velmi věrohodného zdroje, že se NPA chystá v Manile provést něco velkého," řekl Gonzales filipínským novinářům.
Poradce filipínské prezidentky pro mírová jednání s komunistickými povstalci Jesus Dureza byl v reakcích na rozhodnutí haagského soudu podobně zdrženlivý. Věc je podle něj plně v režii nizozemských úřadů.
Sama prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová, která před dvěma týdny zprávy o zatčení Sisona vítala jako "vítězství spravedlnosti a vlády zákona" poslední vývoj nekomentovala.
Vyberte si: amnestii, nebo totální válku
Jen několik hodin před rozhodnutím nizozemského soudu však v Manile vyzvala všechny komunistické povstalce, aby si vybrali mezi amnestií, kterou jim minulý týden nabídla, nebo vojenským řešením.
"Pokud se máme stát moderní zemí, musíme jednou provždy skoncovat s těmi jejich ideologickými nesmysly a kriminálními činy. Buď amnestii, nebo vojenské řešení. Ať tak či onak, komunistické povstání musí být ukončeno," prohlásila.
"Těm z levicových povstalců, kteří budou ochotni své pušky vyměnit za pluhy a respekt k zákonu, garantuji možnost vrátit se k normálnímu životu," připomněla prezidentka obsah prezidentského prohlášení 1377 z minulého týdne.
Na opětovné začlenění vzbouřenců do společnosti už prý z rozpočtu vyhradila jako počáteční částku půl miliardy pesos (asi 200 miliónů korun).
Arroyová se již několikrát nechala slyšet, že chce, aby komunistické povstání definitivně skončilo nejpozději do roku 2010, kdy jí vyprší mandát.
ČTĚTE VÍCE: V Haagu "odsoudili" prezidentku Filipín
Mírové rozhovory, které vedla její vláda právě se zástupci NDF, uvízly na mrtvém bodě poté, co v roce 2004 Spojené státy a některé evropské země zařadily na doporučení Manily NPA na seznam teroristických organizací.
