Selhání, řekla Merkelová. A začala debata o imigrantech

Radim Klekner Radim Klekner
18. 10. 2010 14:35
Integrovat cizince? Jen některé, tvrdí bavorská CSU.
Stávající koncep multikulturní společnost selhal, tvrdí kancléřka Merkelová
Stávající koncep multikulturní společnost selhal, tvrdí kancléřka Merkelová | Foto: Reuters

Berlín - V Německu se rozhořela vášnivá debata o tom, za jakých podmínek přijímat a integrovat cizince, zejména ty z neevropských zemí.

Po předsedovi bavorské CSU Horstu Seehoferovi zpochybnila koncept soužití odlišných kultur také křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová.

Proti restrikcím v přistěhovalecké politice, které CSU navrhuje, se v uplynulých dnech vyslovili jak opoziční sociální demokraté a Zelení, tak i koaliční liberálové. Německý institut pro výzkum hospodářství stejně jako podnikatelské svazy zase upozorňují na skutečnost, že Spolková republika začíná pociťovat nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Celou debatu rozpoutal Seehofer požadavkem, aby vláda přijala přísnější pravidla pro integraci cizinců a poukázal na to, že "Německo není klasickou přistěhovaleckou zemí". Přistěhovalectví z muslimských zemí by podle něj pak mělo být zcela zastaveno.

V obdobném tónu se na víkendovém sjezdu mládežnické organizace vládní CDU vyslovila i Merkelová, jakkoli přiznala, že "islám je dnes součástí Německa".

"Multikulturní koncept ztroskotal," citoval kancléřku deník Süddeutsche Zeitung. "Není možné migranty jen podporovat, je nezbytné od nich také leccos vyžadovat."

Sankcionovat ty, kdo se brání integraci

CDU a CSU se v debatě o integraci cizinců opírají o zjištění Spolkového statistického úřadu, podle kterého neovládá němčinu na náležité úrovni více než jeden milion ze 6,7 milionu cizinců pobývajících v Německu. Vesměs se přitom jedná o občany tureckého původu.

Na vině je podle nich neochota integrovat se do německé společnosti a přijmout většinové kulturní zvyklosti. Většina Turků, které si Spolková republika před lety importovala, aby zaplnili místo na pracovním trhu v profesích, o něž mezi Němci nebyl zájem, žije v izolovaných komunitách a Goethův jazyk nijak zvlášť nepotřebuje ani u výrobní linky, ani u sebe doma.

Šéf bavorské CSU požaduje sankce za neúčast v integračních kurzech
Šéf bavorské CSU požaduje sankce za neúčast v integračních kurzech | Foto: Reuters

Mnohem větší problém představuje skutečnost, že nedostatečné znalosti němčiny vykazují i mladí Turci. Značné procento z nich je ovšem plně bilingvní.

"Ti, kdo se brání integraci, by měli být sankcionování," tvrdí Seehofer, který navrhuje pokuty a krácení peněz vyplácených pracovními úřady za účast v jazykových a rekvalifikačních kurzech.

Podle zjištění dolnosaských úřadů ovšem jen 3,8 procenta účastníků integračních kurzů organizovaných s cílem zlepšit jejich znalosti němčiny, program ukončilo či přerušilo bez udání náležitého důvodu.

Potřebujeme 500 000 lidí

Německo se tak jako ostatní evropské země potýká s nízkou porodností a bez stálého přísunu pracovníků ze zahraničí se jednoduše neobejde.

Zatímco nyní je v zemi okolo 44 milionů osob v produktivním věku, v roce 2050 jich bude již jen 26 milionů.

"Sedm set tisíc cizinců se do Německa každým rokem přistěhuje, více než 700 tisíc jich ale zemi zase opustí," zdůraznil předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DWI) Klaus Zimmermann. "Potřebujeme každoročně o 500 tisíc lidí víc, než jich máme."

Podle Zimmermanna se Spolková republika nemůže spoléhat na to, že se do ní přistěhují lidé "s čím dál více se vyprazdňujících východoevropských zemí".

Předseda DWI tím naráží na skutečnost, že do zahraničí odjel v posledních letech za prací vysoký počet Poláků i občanů z dalších postkomunistických zemí.

Na burze práce v Karlových Varech němečtí podnikatelé nové zaměstnance nacházeli jen stěží, většina neuměla dost dobře německy
Na burze práce v Karlových Varech němečtí podnikatelé nové zaměstnance nacházeli jen stěží, většina neuměla dost dobře německy | Foto: Monika Horáková

Na poplach bijí i podnikatelé. Ti poukazují zejména na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

"Našemu hospodářství chybí 400 tisíc inženýrů, mistrů a pracovníků ve speciálních oborech," tvrdí prezident Německého svazu průmyslu a obchodu Hans Heinrich Driftmann. "Německo tím každoročně přichází o 25 miliard eur."

Nábor v zahraničí

Zavést v rámci přistěhovalectví do Německa bodový systém po vzoru Kanady nyní požaduje generální tajemník koaliční Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner.

"Rozhodující by mělo být nikoli vyznání či životní návyky v soukromí, nýbrž to, jak daná osoba přijímá německý právní pořádek a do jaké míry je ochotna se integrovat," řekl Lindner v rozhovoru pro deník Handelsblatt.

Spolková ministryně školství Annete Schavanová (CDU) se zase vyslovila pro to, aby Německo lépe využívalo kvalifikovaných pracovníků, kteří již v zemi žijí. Pokud by kupříkladu místní úřady zkrátily proces uznávání diplomů, maturitních vysvědčení a výučních listů na tři měsíce, umožnily by tím podle ní rychlejší integraci nejméně třech stovek tisíc osob.

Schavanová navrhla také, aby byla snížena hranice stanovující nezbytnou výši výdělku, na jejímž základě lze udělit cizincům trvalé povolení k pobytu. A to ze současných 60 tisíc na 40 tisíc eur ročně.

Německo by podle ní mělo navíc uzavřít dohodu, na jejímž základě by mohlo organizovat nábor kvalifikovaných pracovníků již v zemích jejich původu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Havlíček: Vláda chce přispět na zvýšené ceny energií 800 000 domácností

Vláda chce pomocí takzvaných energetických šeků přispět na výdaje za zdražující se elektřinu zhruba 800 000 nízkopříjmových rodin. Zaplatit jim plánuje kolem poloviny částky za zvýšené náklady. Vyplácet by mohla začít již v listopadu, řekl dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). S nějakou formou podpory souhlasí i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek či předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Proti se naopak postavil předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala.

Krátkodobý plán na pomoc domácnostem potenciálně ohroženým energetickou chudobou bude podle Havlíčka hotový do několika týdnů. V říjnu by ho mohla schválit vláda, v listopadu by již stát mohl doručovat peníze lidem. Na počátku října se však v Česku uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, po kterých se může složení kabinetu změnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy