Soul - USA a Jižní Korea zahájily v neděli nedaleko severokorejských břehů velké vojenské cvičení, dorazila i velká letadlová loď George Washington.
Prezident Jižní Koreje I Mjong-bak při této příležitosti varoval komunistický režim na severu, že bude čelit následkům, pokud znovu zaútočí na ostrov Jonpchjong nebo na jakoukoliv část jihokorejského území.
Totální válka mezi Jižní a Severní Koreou pravděpodobně nyní nevypukne, protože si jí téměř nikdo nepřeje. Ani sever, ani jih.
Ani Spojené státy jakožto ochránce Jihokorejců, ani Čína jako hlavní patron Severokorejců.
Po úterní dělostřelecké bitvě u ostrova Jonpchjong, která byla jedním z nejhorších střetů od skončení války v roce, 1953 už však asi leckoho napadlo, jak by to vypadalo, kdyby válečný konflikt přece jen začal.
Jak by na tom byly armády obou zemí, jakým způsobem by se boje odehrávaly? Pro koho by válka měla jaké následky? Zde jsou odpovědi na některé otázky.
Jak jsou na tom obě armády s vojskem?
Severní Korea je nejmilitarizovanější zemí na světě. Zřejmě až třetinu rozpočtu, ne-li dokonce více, spolykají náklady na zbrojení a udržování armády. Ta má v aktivní službě 1,18 milionů vojáků, rezervistů je údajně sedm milionů. Přitom KLDR (Korejská lidově-demokratická republika) má jen 23 milionů obyvatel.
Jižní Korea má v aktivní službě 678 tisíc vojáků, zálohy tvoří 4,5 milionu osob. Na jihu je také dislokováno 28 tisíc amerických vojáků, hlavně příslušníků druhé pěší divize. USA mají na jihu i tanky M1A1 Abrams a letadla F-16.
Nevýhodou Severokorejců při jakémkoliv konfliktu mohou být problémy se zásobováním vojáků jídlem. Země má nedostatek potravin, dokonce i v armádě, přestože ta se těší v KLDR privilegovanému postavení.
Jaký je poměr tanků a děl?
Severní Korea má podle odhadů možná až 4000 tanků, Jižní Korea kolem 2700. KLDR však má stroje, vycházející hlavně z modelu staršího sovětského tanku T-62. Ty jsou dnes už beznadějně zastaralé. KLDR také podle všeho chybí například přístroje na noční vidění.
Jihokorejci vybudovali u hranice se severem rozsáhlý systém bariér a zábran, který by velmi ztížil a zpomalil postup nepřátelských tanků.
Počet severokorejských děl a houfnic se odhaduje celkem až na 17 tisíc kusů. Mohutná baterie je rozmístěna hlavně u hranice s jihem, jen několik desítek kilometrů od Soulu. Tento fakt považují jihokorejští stratégové za jedno z největších nebezpečí v případě vypuknutí války. Severokorejská děla by mohla zničit velké části Soulu.
Jihokorejská armáda disponuje více než 10 000 děly.
Kdo by měl převahu ve vzduchu?
Sever má přes 500 letounů, jih o několik desítek méně. Severokorejci vlastní hlavně starší sovětské MiGy, Jihokorejci především americké stroje F-15. Kvůli nedostatku paliva ale severokorejští piloti málo trénují a mají horší výcvik než jihokorejští.
Co čekat od střetů na moři?
KLDR má údajně přes 80 ponorek, Jižní Korea zhruba o polovinu méně. Údaje o vojenských plavidlech se dost rozcházejí, ale patrně má Severní Korea početně navrch.
I tady ovšem Severokorejci narážejí na problém, zvaný nedostatek paliva. Střety na moři se odehrály mezi oběma zeměmi už několikrát, naposledy KLDR letos v březnu potopila torpédem jihokorejskou fregatu. Zemřelo 46 námořníků.
Balistické rakety
Tady je severokorejský komunistický režim dost silný a na vývoj a výrobu raket dává velkou část peněz, určených na zbrojení. Severokorejských raket se obává kromě Jižní Koreje také Japonsko.
KLDR má ve výzbroji rakety Nodong a Tepodong-1 (vycházející ze sovětské rakety Scud). Obě mají dolet přes 1500 kilometrů. Jižní Korea má připravené varianty raketového útoku ve spolupráci s USA.
Použil by Kim Čong-il atomové zbraně?
KLDR má podle odhadů dostatek plutonia na sestrojení několika jaderných bomb. Otázkou ale je, zda má schopnost bombu efektivně použít a dopravit na určený cíl. Dosud sever uskutečnil dva podzemní atomové výbuchy, podle expertů ale nebyly příliš úspěšné.
Jižní Korea nukleární bomby nemá. USA by teoreticky mohly použít taktické jaderné zbraně.
Proč je válka teď málo pravděpodobná?
Korejská válka v letech 1950 až 1953 zabila nejméně tři miliony Korejců. Všechna velká města ležela v troskách. Američanů zahynulo 37 tisíc, Číňanů nejméně 200 tisíc.
Kdyby se něco podobného mělo odehrát nyní, Jižní Korea by riskovala zničení svého hospodářského zázraku.
Je čtvrtou největší asijskou ekonomikou, která chrlí do světa automobily, mobilní telefony, pračky, ledničky, lodě a další zboží. Její HDP na hlavu vzrostlo ze 67 dolarů v roce 1953 na současných více než 16 tisíc dolarů. Životní úroveň patří na jihu k nejvyšším na světě.
Severokorejský vůdce Kim Čong-il by riskoval to hlavní - konec rodinného totalitního režimu.
