Tbilisi - Výjimečný stav v Gruzii, který prezident Michail Saakašvili vyhlásil sedmého listopadu, oficiálně skončil.
Nouzové zákonodárství bylo odvoláno v 19:00 hod. gruzínského času. Konec výjimečného stavu již dříve odhlasoval gruzínský parlament, a to poměrem 142:2.
Saakašvili, který se k moci dostal "růžovou revolucí" roku 2003, byl na Západě považován za příkladného demokrata. Tento obraz však byl posledními událostmi v zemi poškozen.
Jak země Evropské unie, tak Spojené státy byly vyhlášením výjimečného stavu překvapeny a od počátku na vládu v Gruzii tlačily, aby mimořádná opatření co nejdříve zrušila, ukončila brutální zásahy proti demonstrantům a obnovila svobodu slova v zemi.
Západ nyní konec výjimečného stavu přivítal.
"Jde o pozitivní a důležitý krok, který Gruzii vrátí zpět na demokratickou cestu poté, co se od ní na chvíli odklonila," prohlásil podle agentury AP mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack.
Na přípravu voleb málo času
Saakašvili ustoupil i nátlakům opozice a na pátého ledna vyhlásil mimořádné prezidentské volby a referendum o uspořádání parlamentních voleb.
Vyslanec Evropské unie pro oblast Jižního Kavkazu Peter Semneby však upozornil na to, že mezi koncem výjimečného stavu a prezidentskými volbami je velmi málo času.
"Čím déle výjimečný stav trvá, tím obtížněji bude pro zahraniční pozorovatele rozhodnout, zda se budou volby konat v regulérních podmínkách," cituje vyslance internetová stránka magazínu Forbes. "Pro OBSE bude organizace monitoringu voleb velkou výzvou."
Západní země v průběhu krize také varovaly, že se zhoršila gruzínská pozice při vyjednávání o vstupu do NATO a EU.
Otázkou je, do jaké míry se jednalo pouze o rétorické hrozby. Náměstek americké ministryně zahraničí Matthew Bryza nyní totiž podle agentury Interfax prohlásil, že lze po zrušení výjimečného stavu očekávat brzký pokrok země v integraci do Severoatlantického paktu.
Situací byly znepokojeny nejen západní státy, ale i finanční instituce. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) se zhoršil obraz země v očích zahraničních investorů, kteří zde letos investovali 2 miliardy dolarů.
"Nedávný politický vývoj výrazně zvýšil nejistotu ohledně předpokládaného množství investic pro zbytek tohoto roku a rok 2008," komentoval situaci vedoucí gruzínského projektu MMF Robert Christiansen.
Spojenec proti Rusku
Dlouhodobě však zřejmě nebude mít současná krize na vztahy se západními vládami a institucemi vliv. Gruzie je ceněna nejen coby demokratický stát, ale také jako spojenec proti Putinovu Rusku.
Současná krize napětí mezi oběma bývalými republikami Sovětského svazu ještě vyostřila.
Saakašvili Rusko obvinil z podněcování demonstrací a odvolal z Moskvy gruzínského velvyslance. Rusko označilo tato obvinění za absurdní.
Moskva se dlouhodobě dívá na snahy svého malého souseda o integraci do západních organizací velmi nelibě a Gruzie Rusko obviňuje z podpor separatistických hnutí v Jižní Osetii a Abcházii, dvou zemích s nejasným právním statusem, které Gruzie považuje za součást svého území.
Od ukončení bojů mezi separatisty a vládou v Tbilisi na počátku devadesátých let je v rolích mírotvorců v Abcházii a Jižní Osetii celkem 2000 ruských vojáků.
Kromě nich bylo v Gruzii do čtvrtečního večera ještě dalších 150 členů ruských armádních složek. Moskva je však o půlnoci ze země v reakci na nynější napětí mezi oběma zeměmi stáhla.
