Tbilisi - Evropská Unie musí pomoci vyřešit "jeden z nejvíce opomíjených etnických konfliktů 20. století," vyhánění Gruzínců ze svých domovů v prorusky orientované separatistické republice Abcházie.
V rozhovoru pro agenturu Reuters to prohlásil gruzínský prezident Michail Saakašvili. Upozornil také, že podle jeho informací je Rusko ochotno ukončit hospodářskou blokádu Gruzie.
Mezi Gruzií a Ruskem nefunguje železniční ani letecké spojení. Nefunguje doprava zboží ani pošta. Ruská blokáda je podle Západu odvetou za snahy bývalého satelitního státu Ruska vstoupit do NATO a Evropské Unie.
Co tě nezabije, to tě posílí
Saakašvili řekl, že mu během nedávné společné schůzky v Petrohradě ruský prezident Vladimír Putin řekl, že sankce je třeba postupně zrušit. Momentálně probíhá jednání o obnovení leteckého spojení.
Gruzínský vůdce, který se dostal k moci v roce 2003 díky "růžové revoluci", tvrdí, že Rusové si uvědomili, že jejich sankce jeho zemi příliš neuškodily. Ale naopak ji učinily silnější a nezávislejší.
"Nevím, kolik jiných zemí přišlo za týden o odbytiště pro 70 procent zboží které vyváží a přesto dosáhlo skoro desetiprocentního růstu jako my letos," poznamenal.
"Paradoxně bychom měli Rusům děkovat za to, že nám pomohli vytvořit moderní ekonomiku. Sankce skutečně donutily naše výrobce a podnikatele k diverzifikaci."
Vaování "jestřábům" z Moskvy
Saakašvili ujistil, že nepomýšlí na hlavní roli ve vytváření problémů v regionu a že by rád udržoval se severním sousedem dobré vztahy. Ale varoval "jestřáby" v Moskvě před vyvoláváním potíží na Kavkaze před ruskými prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok v březnu.
Někteří analytici se podle agentury Reuters obávají, že protizápadní síly v Kremlu by mohly vyvolat konflikty ve dvou oblastech Gruzie ovládaných ruskými separatisty, aby roznítily nacionalismus a získaly sympatie voličů pro kandidáty Kremlu.
Západ by se podle Saakašviliho neměl bát reakce Moskvy na gruzínské členství v NATO. To podle prezidenta není receptem na špatné vztahy s Ruskem, které by mělo respektovat, že každý má právo volby.
Abcházský exodus
Saakašvili dále upozornil, že polovina obyvatel Abcházie, samozvané černomořské republiky sousedící s Ruskem, muselo opustit své domovy poté, co se v zemi v roce 1992 ujali vlády separatisté, kteří vyhlásili Tbilisi válku.
Oblast vyhlásila nezávislost, ale tu žádný jiný stát neuznal, proto je tato vláda politicky i ekonomicky izolovaná.
Ani dnes tam situace není zcela stabilizovaná, jak napovídá i včerejší útok na abcházského premiéra Aleksandra Ankvaba, jenž utrpěl zranění, když jeho vůz zasáhl v ulicích Suchumi granát.
Saakašvili vyzval západní mocnosti, aby nezavíraly oči před osudem tisíců gruzínských rodin, které se nemohou vrátit do svých rodných domovů v Abcházii. Celá oblast je od Gruzie kompletně odříznuta a je kontrolována ruskými vojenskými jednotkami.
V Abcházii nežili před válkou pouze Gruzínci, ale také Arméni a Řekové. Nezávislé zdroje hovoří o tom, že před válkou v oblasti žilo více než půl milionu lidí, zatímco teď v ní žije pouze přes 100 000 lidí.
