Ukrajinci první případy zaznamenali už loni, v mnohem větší míře pak letos na jaře. Rusové se snaží za každou cenu rychle postoupit, než ukrajinské armádě na bojiště dorazí nové várky zbraní a munice ze zahraničí. Do arzenálu tak podle Ukrajinců přidali i zakázané zbraně.
Ministerstvo zahraničí USA uvedlo, že podle analýz amerických expertů jde o chlorpikrin - látku, kterou používala německá armáda už během první světové války. Používá se také k hubení půdních škůdců a hlodavců. V některých zemích slouží policii k rozhánění demonstrací.
"Chlorpikrin je látka z kategorie dusivých. Je velmi jedovatá, i když nepatří k těm nejtoxičtějším. Při dlouhodobém vystavení způsobuje otok plic a udušení. Vstřebává se kůží a vyvolává slzení a zvracení," popsal pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
"Kvůli tomu se používal za první světové války. Jedna strana vyslala nejprve granáty s chlorpikrinem, ten donutil vojáky ke zvracení, museli si sundat plynové masky a pak přišlo ostřelování s látkou, před kterou vojáci bez masek nebyli chráněni. Chlorpikrin sám o sobě asi nikoho nezabije, ale vyřazuje vojáky z boje," doplnil.
Generální štáb ukrajinské armády registruje skoro dva tisíce případů ruského nasazení granátů s chemickými látkami, jen letos v dubnu se tak stalo více než čtyřistakrát. Munici s chemikáliemi našli Ukrajinci také na ruských pozicích, které dobyli.
Bývalý velitel československé protichemické jednotky z války v Perském zálivu v roce 1991 plukovník Ján Valo v minulosti pro Aktuálně.cz řekl, že užití chemických zbraní představuje vždy riziko i pro stranu, která s nimi útočí. "Chemické zbraně se mohou používat buď jako kapaliny, nebo plyn. Způsob použití předpokládá určité riziko. Použití plynu je účinné jen v uzavřených prostorách. V kapalné formě to je otázka rozprašování. Použití plynu závisí na meteorologických podmínkách, například směru větru," řekl Valo.
Žádný americký ani evropský politik zatím neřekl, jak se Západ postaví k nasazení zakázaných zbraní. Tehdejší americký prezident Barack Obama v roce 2012 prohlásil, že pokud syrský diktátor Bašár Asad použije chemické zbraně v občanské válce, bude to pro USA "červená linie". Když 21. srpna 2013 syrská armáda shodila bomby s chlórem na damašské předměstí Ghúta, ovládané rebely, zahynulo přes 1700 lidí, Obama se k vojenskému zásahu neodhodlal. Syrské letectvo později použilo chlór ještě několikrát.
V 80. letech nasadil v době irácko-íránské války irácký diktátor Saddám Husajn yperit proti íránským pozicím na poloostrově Faó a proti iráckému městu Halabdža, jehož kurdské obyvatelstvo obviňoval z napomáhání Íránu. Při útoku na město 16. března 1988 zahynulo pět tisíc lidí.
Odborníci většinou zastávají názor, že použití chemických látek nemá zásadní efekt na průběh války. "Ačkoliv samotný fakt nasazených chemických zbraní může vzbudit strach a hrůzu na straně těch, proti který jsou použity, není to efektivní zbraň, která rozhoduje, a samozřejmě neničí nepřátelskou techniku," napsal už v roce 1991 profesor Harvardovy univerzity a expert na zbraně hromadného ničení Matthew Meselson. Faktem ale je, že po masivních náletech s yperitem irácká armáda v roce 1988 donutila Íránce k ústupu a následně k podpisu příměří.
