Oficiální místa tvrdí, že chrání ruskou národní bezpečnost a že se bez něho stát neobejde. Jeho kritici oponují. Prý dusí občanskou společnost a je jen důkazem mocichtivosti Kremlu. Nový ruský zákon o nevládních organizacích minulý týden podepsal prezident Vladimir Putin.
Zákon, který byl už od počátku předmětem tvrdé kritiky, je jednou z nejkontroverznějších právních norem od nástupu Putina do funkce. O tom, že začal platit, už některé nevládní organizace vědí velmi dobře.
Riceová: Rusko ještě nic nepochopilo
V úterý byla dvěma zahraničním humanitárním organizacím zakázána činnost v Ingušsku. Německá a britská společnost poskytovaly pomoc uprchlíkům z Čečenska a v oblasti stavěly školy. Úřady jim ovšem podle nových podmínek stanovených zákonem odmítly udělit potřebná povolení a humanitární pracovníci tak jedou domů.
Domácích i zahraničních nevládních organizací jsou v Rusku stovky. Mnohé z nich, včetně zavedených mezinárodních humanitárních a charitativních skupin, pomáhají lidem překonávat útrapy válečných konfliktů a chudoby. Nový zákon jim však přináší podstatná omezení a jejich představitelé tvrdí, že je hrozbou pro samotnou demokracii v Rusku.
Návrh zákona byl představen loni na podzim a dočkal se okamžitého odsouzení. Protestovaly nejen dotčené nevládní organice, ale varovaly před ním i západní politici včetně americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové. Ta prohlásila, že doufala, že Rusko již pochopilo význam nevládních organizací coby ochránců "stabilního demokratického prostředí", ale skutečnost je prý jiná.
Kontrola jako předstupeň zákazu
Návrh zákona zaváděl přísné kontroly financování organizací a zejména finančních toků ze zahraničí, navíc dával státu právo jednotlivé organizace uzavřít. Zahraničním skupinám vůbec neumožňoval v Rusku zřizovat pobočky. Jako jedinou možnost připouštěl založení samostatné právnické osoby přímo v Rusku podle ruského práva. V takovém případě ovšem nepřipouštěl účast cizinců na vedení organizace.
PŘEČTĚTE SI: Člověk v tísni se do Ruska nevrací
Představitelé celosvětově proslulých nevládních organizací Human Rights Watch a Amnesty International tehdy vyjádřili obavy, že za těchto okolností by byli nuceni své ruské aktivity úplně ukončit.
Na základě mezinárodní kritiky byl návrh zákona změněn a zahraničním organizacím bylo umožněno zřizovat v Rusku pobočky. Pokud ovšem projdou přísnou registrační procedurou. V této podobě byl zákon přijat parlamentem.
Nejdřív média, teď charity
Podle představitelů nevládních organizací ovšem nový zákon i v této podobě výrazně ztěžuje jejich práci a představuje hrozbu pro demokracii. Obviňují vládu, že restrikcemi dusí občanskou společnost a jen se snaží rozšířit svou moc.
Složité registrační procedury dávají úředníkům možnost zavřít jakoukoli organizaci, s jejímiž názory nebudou souhlasit. Kritici zákona tvrdí, že Kreml se snaží dostat nevládní organizace pod svou kontrolu, podobně jako se mu to už podařilo u části médií a obchodních společností, a hodlá tak jen upevnit své postavení.
Ukrajinu u nás nepřipustíme
Úřady ovšem nový zákon obhajují. Dle oficiální verze má zákon zabránit nevládním organizacím v podkopání ruské bezpečnosti.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že zákon je plně v souladu se západními standardy. "Nová úprava podmínky nevládních organizací nijak výrazně nezmění," říká. "Ovšem je třeba zamezit kriminálníkům a teroristům, aby se skrývali pod křídly nevládních organizací," dodává.
Některá oficiální místa přiznávají, že skutečně hraje roli i stabilita vlády. "Viděli jsme, co se stalo na Ukrajině a v Gruzii a jak se tam chovaly pobočky zahraničních nevládních organizací placené CIA," říká zástupce předsedy Státní dumy Alexej Ostrovskij. "Myslím, že bude jen dobře, pokud takové nevládní organizace Rusko opustí, protože nechrání práva a svobody ruského lidu. Místo toho se snaží prosazovat ideje, které by mohly vést k neústavní změně moci," dodává.
